Somálci demolují svou metropoli, obchodníci nechtějí jejich peníze

Druhým dnem pokračují nepokoje v somálské metropoli Mogadišu. Tisíce mladých lidí házejí kameny na obchody a automobily a snaží se tak vyjádřit svůj nesouhlas s rostoucími cenami potravin.

K cenám potravin se navíc přidalo rozhodnutí obchodníků nepřijímat somálskou měnu z obavy, že mnoho z bankovek mohou být falešné, a prodávat pouze za dolary. Obchodníci teď proto znovu přijímají somálské šilinky, konkrétně bankovky v hodnotě 18.000 šilinků.

Současným nepokojům předcházely pondělní výtržnosti, které nabývaly daleko většího rozsahu. Do ulic se vypravily desetitisíce obyvatel a protestní akce fakticky zasáhly území celého města. Police se uchýlila ke střelbě do rozvášněného davu a o život přišli minimálně dva lidé. 

Nepokoje jsou zatím hlášeny jen ze dvou čtvrtí, i přes to zůstávají zavřené obchody v celém Mogadišu. Majitelé se obávají rabování.

Vláda nestačí

Aktuální situace souvisí s dlouhodobým špatným stavem zemědělské výroby a vládní krizí, která v zemi panuje od roku 1991. Somálský prezident v pondělí vyhlásil plán na vytvoření nové měny ve snaze bojovat úspěšně s padělateli, kteří přispěli k hyperinflaci v zemi.

Vláda zatím jiné kroky proti padělatelům nepodnikla, veškeré její aktivity se dosud zaměřovaly na boj proti ozbrojenému povstání islamistů.

K zásahu v Somálsku v úterý vyzvala organizace Amnesty Internatioal, která se obrátila především na OSN, Africkou unii, Ligu arabských států a vlády mezinárodní kontaktní skupiny pro Somálsko. Organizace zároveň vydala zprávu, podle níž se na násilí v Somálsku podílí etiopské vládní jednotky.

Za krutostmi stojí armáda

Etiopské jednotky jsou ve zprávě Amnesty International terčem silné kritiky. Podle ní mají podíl na vraždění civilistů a řadě dalších trestných činů, které se v zemi dějí na tamních obyvatelích.

Vojáci mají v Somálsku podporovat vládu zaštítěnou OSN, podle zprávy se ale v zemi účastní páchání násilí na civilistech. Jak vyplývá z výpovědí přímých svědků, příslušníci armády se často dopouštějí znásilnění na somálský ženách a krvavého násilí.

"Na válečných zločinech a pravděpodobně i zločinech proti lidskosti se v Somálsku podílejí všechny strany konfliktu a nikdo je za to nežene k odpovědnosti," uvedla pro agenturu AP na adresu somálské vlády zástupkyně ředitele Amnesty  Internatioanl pro Afriku Michelle Kagariová.

Vláda se ke zprávě organizace zatím nevyjádřila. V minulém měsíci přitom popřela jinou zprávu, v níž byli její vojáci obviněni z cíleného vraždění civilistů, zejména při smrtícím útoku na mešitu Hidaya. Na místě tehdy přišlo o život 21 lidí.

Permanentní strach

"Když vyjdu na ulici, můžu být znásilněna. Není ovšem vyloučeno, že někdo zazvoní u mých dveří a rovnou mě zavraždí," popisuje své pocity ze současné situace mladá somálská dívka ve zprávě, kterou dnes zveřejnila organizace na ochranu lidských práv.

"Žijeme v neustálém strachu, strachu z přílivu granátů, které nás můžou kdykoliv zasáhnout," dodává mladá Somálka.

O tom, že situace je kritická vypovídají i aktuální údaje, v minulém roce bylo v Somálsku zabito nejméně 6000 civilistů a dalších přes 600.000 obyvatel muselo opustit své domovy. Někteří mrtví jsou pohřbíváni na pozemcích škol, protože není bezpečné vydávat se na hřbitovy.