Murdoch útočí. Ameriku čeká novinová válka

Věrní čtenáři Wall Street Journal, zvyklí na svoji denní dávku konzervatismu, si minulý týden mohli myslet, že omylem otevřeli jiné noviny. Z názorových stránek na ně vykoukl článek známého levicově liberálního autora Thomase Franka, který například úvahy o neviditelné ruce trhu označuje za "tržní populismus".

Obdivovatel Margaret Thatcherové a byznysmen Rupert Murdoch by s tím asi nesouhlasil, ale angažování levicového komentátora je jeho dílo. Je to součást jeho plánu, jak proměnit WSJ, který se vždy soustředil na ekonomiku, ve zpravodajský deník oslovující širší publikum.

A zároveň jde o další velké dobrodružství magnáta, který po rodné Austrálii zásadně ovlivnil mediální scénu v Anglii a ve Spojených státech a jehož podnikatelské impérium má hodnotu okolo 60 miliard dolarů.

"Nechť souboj začne," napsal sedmasedmdesátiletý Rupert Murdoch loni v listopadu, když se stal většinovým vlastníkem společnosti Dow Jones a tím i novým vydavatelem Wall Street Journalu. Svoji výzvu adresoval Murdoch kolegovi z branže Arthuru Sulzbergerovi, vydavateli New York Times.

Nejdřív CNN, teď NYT

Murdoch už měl v USA na kontě úspěšný atak na CNN, kterou se svým kanálem FOX News před pár lety sesadil z pozice nejsledovanější zpravodajské televize. Ale přesto se objevily pochybnosti, zda může ohrozit záběr a zpravodajskou aktuálnost listu New York Times.

"Magnát Rupert Murdoch vede proti New York Times starou dobrou novinovou válku, kterou jsme zde nezažili od doby, kdy se William Randolph Hearst pustil do Josepha Pulitzera," vrací se aktuální Newsweek až do konce 19. století, aby vystihl fakt, že to Murdoch myslí opravdu vážně.

Na své první velké schůzce s redakcí Wall Street Journal Murdoch letos v lednu oznámil, že chce v novinách atraktivnější články, kde bude vše podstatné řečeno co možná nejméně slovy. Což byla voda na mlýn skeptikům, kteří varovali, že Murdoch ve snaze o zvětšení nákladu a inzerce vnese do prestižního deníku lehčí tóny.

A když minulý týden odstoupil šéfredaktor Wall Street Journalu Marcus Brauchli, přišla okamžitě kritika, že Murdoch zasahuje do redakční nezávislosti listu a chce si ho přizpůsobit obrazu svému podobně, jak před lety ovlivnil londýnské Timesy.

"Noviny prodává zpravodajství," odmítá Murdoch výtky, že by noviny profiloval podle svého politického přesvědčení. O snižování kvality prý také nemůže být řeč. Na lehčí témata má Murdoch jiné listy, například New York Post či Newsday, jehož nákup oznámil v minulém týdnu.

Murdochova vylepšení

U Murdocha je máloco jednoznačné. Je pravda, že WSJ se za poslední tři měsíce změnil před očima. A v branži kolují historky, že Murdoch neváhal o velikonoční neděli přijít do redakce, aby dohlédl na skladbu titulní strany. Jenže i mediální analytici musejí uznat, že zatím to byla změna k lepšímu.

V době, kdy ostatní deníky jako New York Times či Washington Post oznamují propouštění, Murdoch posiluje reportérský tým a přidává stránky. Je ochoten utrácet za zahraniční korespondenty, prostor vyhrazený aktuálnímu zpravodajství se výrazně rozšířil.

"Novinářům se hýbe země pod nohama. Je to depresivní a strašidelné, ale zároveň vzrušující," upozorňuje Michael Hoyt, šéfredaktor časopisu Columbia Journalism Review, že Murdoch se ujal WSJ v době, kdy americká tištěná média procházejí velkou krizí.

Internet jim odvádí čtenáře i inzerci, hlavní zdroj příjmů. New York Times oznámily, že v prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenaly "nejprudší propad" příjmů z inzerce, co list pamatuje. K čemuž mnozí dodávají, že tento deník s bezmála 170 let dlouhou historií se příliš dlouho spoléhal na renomé ctihodné mediální instituce.

Vyhlášení války od Ruperta Murdocha je tak možná tím nejlepším budíčkem, který v NYT potřebovali. Murdochův dravý a "mladistvý" přístup by navíc obecně mohl otestovat, zda mají tištěná média do budoucna ještě vůbec šanci.