Špehování pracovníků je zcela běžné, tvrdí německý magazín

Aféra kolem špehování zaměstnanců v německém diskontním řetězci Lidl se dál rozšiřuje. Podle magazínu Stern jsou podobné praktiky běžné i v řadě dalších firem. Novináři shromáždili 150 protokolů ze společností po celém Německu, v nichž nadřízení zaznamenávali o svých zaměstnancích ty nejintimnější detaily.

Milostné problémy, rozvody, potíže s alkoholem, nemoci či rodinná trápení - to vše a mnohem víc běžně zaznamenávali detektivové, pověření sledováním zaměstnanců.

"Paní Z. je podruhé vdaná s o jedenáct let mladším mužem, který je synem jejího bývalého třídního učitele. Manžel má problémy s plotýnkou," stojí například v podkladech filiálky diskontu Penny nedaleko Cách.

Podle Sternu se jedná o zásadní porušení zákona, neboť tajné sledování zaměstnanců je povoleno jen na základě odůvodněného podezření z trestného činu a též v takových případech jsou podobné praktiky jen krajním řešením.

Koncern Rewe, jemuž síť Penny patří, připustil činnost detektivů, kteří ale podle mluvčí firmy měli monitorovat pracovníky výhradně kvůli zabránění krádežím.

Intimity i podružnosti

Praktiky, které způsobily velké pozdvižení už minulý měsíc v souvislosti s německou sítí Lidlu, jsou podle Sternu v řadě firem běžnou věcí. V některých případech se užívají s cílem odhalit málo výkonné zaměstnance, někdy se při tom zaznamenávají i vyložené podružnosti.

"Pan M. se zmiňuje, že do práce dojíždí zásadně na kole. Soukromě jezdí ve Volvu," poznamenali si nadřízení prodavače v supermarketu Edeka v Bielefeldu, další případy pocházejí z řetězců Aldi, Plus, Netto, Norma, Tegut, Hagebau nebo Familia.

Doslova policejní sledování ale není jen doménou obchodníků. Televize ARD odvysílala videozáznam, pořízený evidentně v šatně největšího evropského zpracovatele masa Tönnies.

"Sledování, kontrola a špiclování pracovníků jsou spíše pravidlem než výjimkou," píše Stern.

Svaz německých detektivů potvrdil, že 60 - 70 procent zakázek přichází z hospodářské sféry. Nejčastějším přáním klientů je sledování zaměstnanců, na trhu jsou přímo nabídky zaměřené na monitoring pracovníků i specializovaný software.

Pozornost médií vyvolaly i renomované firmy jako automobilový koncern Daimler. Podle Sternu se zde opakovaně za kulatým stolem řešilo, jak naložit s nemocnými zaměstnanci, personální oddělení údajně běžně vede o jednotlivých pracovnících i soukromé záznamy.

"Vedení firmy rozhodně nedostávalo a nedostává žádná důvěrná data o našich zaměstnancích," reagoval mluvčí společnosti.

Problémy v diskontu

Nedostatečné respektování práv zaměstnanců je problémem také některých českých poboček diskontních řetězců. Sdružení Ekologický právní servis (EPS) ve čtvrtek kritizovalo Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který síti diskontních prodejen Plus udělil za porušování práv zaměstnanců udělil jen desetitisícovou pokutu.

Společnost podle EPS svým zaměstnancům neposkytovala dostatečný odpočinek mezi dvěma směnami či v týdnu a nadměrně jim nařizovala přesčasy.

"Uložení směšně nízké pokuty obřímu zaměstnavateli za závažné nezákonnosti v tomto případě dokládá neschopnost státních kontrolních orgánů efektivně vymáhat a chránit práva zaměstnanců," řekla právnička programu GARDE EPS Jana Koukalová.

Zaměstnanci diskontních prodejen Plus byli podle Koukalové nespokojeni s pracovními podmínkami. Obrátili se proto na právníky programu GARDE, kteří pro ně sepsali podnět k oblastnímu inspektorátu práce.

"Ten celou věc prověřil, ale až zhruba za jedenáct měsíců od doby, kdy mu byl podnět doručen, přičemž došel k závěru, že společnost Plus skutečně porušuje pracovněprávní předpisy," tvrdí EPS.