Je to chůze po tenkém laně, znělo v americkém Senátu o Iráku

Bezpečnostní situace v Iráku se od loňska zlepšila, ale toto zlepšení je křehké. Proto by letos v létě mělo dosavadní stahování amerických jednotek na čas přestat - takové je hodnocení velitele vojsk USA v Iráku generála Davida Petraeuse, které přednesl v úterý senátorům ve Washingtonu.

Včera zahájené slyšení v americkém Senátu je příležitostí k revizi výsledků loňského vyslání posil do Iráku a testem tří prezidentských uchazečů, republikána Johna McCaina a demokratů Hillary Clintonové a Baracka Obamy.

Po dvou dnech debat má prezident George W. Bush ve čtvrtek ohlásit, co hodlá v Iráku podniknout ve zbývajících sedmi měsících svého působení v Bílém domě.

"Ještě hodně práce"

Generál Petraeus senátorům přednesl nejen příznivé hodnocení akcí takřka 160 000 amerických vojáků v Iráku.

"Jak jsem opakovaně upozorňoval, pokrok, kterého jsem dosáhli od loňského jara, je křehký a nemusí být trvalý," řekl vrchní velitel amerických vojsk v Iráku. Prezident Bush tam loni vyslal třicet tisíc vojáků a letos, po částečné stabilizaci situace, zahájil opatrné stahování.

Pokud se letos v létě na Petraeusovo doporučení další stahování zastaví, mohlo by podle agentury Reuters ke konci Bushova prezidentství být v Iráku kolem 130 000 vojáků. Generál před senátory na přímý dotaz odmítl odhadnout, kolik amerických vojáků by mohlo v Iráku na konci roku být. Postavil se i proti stanovení jakéhokoli pevného harmonogramu úplného stažení z Iráku.

"Máme šanci Irák stabilizovat, ale zbývá nám ještě hodně práce," prohlásil Petraeus.

"Šlapeme vodu"

Argumenty v debatě odpovídaly politické orientaci diskutujících. Senátor John McCain, který má nominaci na prezidentskou kandidaturu za republikánskou stranu již jistou, je přesvědčen, že Spojené státy v Iráku už nečelí perspektivě porážky. Své konkurenty z demokratické strany obvinil, že dávají nesplnitelné sliby.

Hillary Clintonová, která ještě soutěží s Barackem Obamou o nominaci za demokraty, je zase přesvědčena, že vyslání posil do Iráku nezabralo. Upozornila, že se počet teroristických útoků v Bagdádu za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Podle senátora Obamy je okupace Iráku, o níž není jasné, kdy skončí, důkazem neúspěchu vládní politiky.

Loňské vyslání desetitisícových posil do Iráku zhodnotil kriticky i předseda zahraničního výboru Senátu demokrat John Biden. "Jestli jsme se dříve topili, tak dnes šlapeme vodu," komentoval poslední vývoj Biden.

Demokraté musí být při vší kritice obezřetní.

"Je to chůze po laně nad Grand Canyonem," popsal náladu při senátním slyšení Alan Simpson, který se loni podílel na zprávě doporučující vládě další postup v Iráku.

Podle listu International Herald Tribune na Clintonovou i Obamu číhá riziko, že jejich kritika Petraeuse vyzní příliš ostře nebo negativně a veřejnost ve Spojených státech by ji potom mohla vnímat jako výpad proti americkým vojákům v Iráku jako takovým.

Generál Petraeus je podle International Herald Tribune ve skutečnosti klíčovou figurou celého dvoudenního senátního slyšení. Patří totiž mezi ty, které by si mohl republikán John McCain vybrat k sobě jako kandidáta na viceprezidenta. To potvrzuje i bývalý senátor Alan Simpson: "Petraeus je mistr svého řemesla. Není jen vynikající voják, ale je i zatraceně dobrý politik."

"Írán tím, že podporuje skupiny radikálních šíitů, hraje v Iráku destruktivní roli," řekl při slyšení v Senátu USA velitel amerických vojsk v Iráku generál David Petraeus.

Hillary Clintonová

Na podzim v roce 2002 hlasovala v Senátu pro rezoluci, která autorizovala invazi do Iráku. Na rozdíl od jiných zákonodárců nikdy neřekla, že to považuje za chybu. "Kdybych bývala věděla, co vím teď, nikdy bych prezidentu Bushovi tuto pravomoc nedala," prohlašuje.

Clintonová se postavila proti strategii navýšení jednotek. Loni v září odmítla první hodnotící zprávu generála Petraeuse s tím, že by musela programově potlačit svoji nedůvěru, aby informace o zlepšené bezpečnostní situaci přijala.

"Věřím, že by mohli být takřka všichni doma do jednoho roku," charakterizuje, co by udělala jako prezidentka. Její konkrétní plán na stažení jednotek ale tak rychlý není. S redukcí kontingentu by sice začala okamžitě, ovšem poslední voják by podle ní opustil Irák až v roce 2013.

John McCain

Jako veterán z Vietnamu byl pro vojenský zásah v Iráku. Patřil mezi první, kdo začali půl roku po začátku invaze, kdy se už plně projevil povstalecký odpor, požadovat masivnější nasazení amerických jednotek. "Invaze chyba nebyla, chyba byl způsob, jakým byla válka vedena," prohlašuje McCain.

McCainova kandidatura je do značné míry závislá na tom, jak se bude situace v Iráku dále vyvíjet. Zlepšení situace v Iráku mu pomohlo k vítězství v primárkách, neboť to potvrzovalo jeho silný kredit a zkušenosti v bezpečnostní politice.

Oba demokratičtí kandidáti se jej ovšem snaží vykreslit jako mechanického pokračovatele George W. Bushe. McCain je proti stanovení harmonogramu stahování. Redukce jednotek by podle něj mohla Irák znovu destabilizovat.

Barack Obama

V době, kdy Kongres prezidentu Bushovi v roce 2000 schválil použití vojenské síly, nebyl Obama ještě členem Senátu. Nemusel tak váhat, zda invazi do Iráku podpořit či ne, u demokratických voličů nicméně Obama těží ze svého protiválečného projevu z října 2002.

Loni byl proti plánu navýšení jednotek. Na irácké politice se také Obama vymezuje vůči republikánskému kandidátovi Johnu McCainovi. Kritizuje McCainův postoj, že nelze stanovit harmogram odchodu.

On sám by zahájil ústup z Iráku a jednotky začal stahovat okamžitě po nástupu do funkce. V plánovaném tempu jedné až dvou brigád do měsíce by byl do 16 měsíců takřka celý americký kontingent z Iráku pryč. I Obama nicméně připouští zpomalení odsunu a ponechání na místě skupiny vojáků určených pro "boj s terorismem".