Čeští egyptologové pátrají po památkách už půl století

S pocity Indiana Jonese

"Je to teď hodně hektické," posteskl si včera koordinátor abúsírských vykopávek Jaromír Krejčí při zahájení výstavy Padesát let egyptsko-české spolupráce v archeologii v Egyptském muzeu.

Krejčí - stejně jako většina z půldruhé desítky jeho kolegů z českého egyptologického týmu - žije střídavě v Egyptě a v Česku. Na vykopávkách tráví pravidelně jaro a pak podzimní měsíce. "Musíte tomu přizpůsobit osobní život, ne všichni to vydrží," líčí příslušník střední generace českých egyptologů. On sám v Abúsíru pracuje od roku 1991, jsou ale i větší vytrvalci. Nestor české egyptologie a šéf ústavu profesor Miroslav Verner kočuje mezi Prahou a Nilem už téměř pětačtyřicet let.

Badatelé z Abúsíru jsou tak trochu jako diplomaté. Nejen proto, že léta udržují v místní společnosti respekt k Česku a pracují na dobrém jménu země, ale i ze zcela praktických důvodů: během pracovní sezony bydlí na ambasádě, na vykopávky denně jezdí. Práce je náročná - i když čeští archeologové mají přímo zakázáno vzít do ruky motyku a kopat, jak jsou běžně zvyklí z domova. "Jednak bychom nabourali společenské zvyklosti - od manuální práce tu jsou dělníci, jednak bychom tím dali najevo, že jim nedůvěřujeme - a to by nám neodpustili," říká Krejčí. Domek, kde na vykopávkách mívali Češi zázemí a aspoň trochu pohodlí, museli před časem z rozhodnutí úřadů zbourat, narušoval ráz lokality.

"A náhle stojíte na prahu nevykradené pohřební komory. Člověk trochu prožívá pocity Indiana Jonese," řekl nedávno egyptolog Miroslav Bárta, který vede výzkumné práce poté, co se jeho týmu podařilo objevit neporušený hrob starý čtyři a půl tisíce let v oblasti jižního Abúsíru, který patřil knězi Neferínpuovi.

Výzkum zachraňuje historii

Jen málokdo tušil, že když se čeští archeologové zapojili do záchrany památek ohrožených stoupající vodou Asuánské přehrady, získají během krátké doby světový ohlas. Zeptali jsme se Hany Navrátilové, vědecké pracovnice Českého egyptologického ústavu.

HN: V čem hlavně spočívá podíl českých archeologů na výzkumu egyptských lokalit?

Archeologický výzkum často zachraňuje unikátní stavby i unikátní informace. Čeští egyptologové pracují na "svých" archeologických lokalitách často ve velmi obtížných situacích - například v podzemních labyrintech mohutných šachtových hrobek či za doslova polních podmínek při nedávných výzkumech Západní pouště. Naše poznání starověku otevírá přístup k poznatkům o tom, jak se tehdejší civilizace vyrovnávala s nejrůznějšími obtížemi. Je užitečné vědět, jak se tato 3000 let trvající civilizace vyrovnávala s výzvami, které jsou aktuální i dnes.

HN: O které lokality jde?

V posledních pěti letech se podílíme i na výzkumu Západní pouště, v lokalitě El-Hajez. Tamní nálezy nám zprostředkují jednak pohled na lidská sídliště ležící mimo údolí Nilu, a také na cesty, které Egypt spojovaly přes rozsáhlé pouště s okolními oblastmi.

HN: Co se považuje za největší úspěchy české egyptologie?

Objevy v Abúsíru. Zdánlivě "zcela prozkoumané" naleziště vydalo ještě řadu unikátních staveb - Ptahšepsesovu mastabu z dob 5. dynastie. Rovněž pak unikátní pyramidový komplex krále Raneferefa z téže dynastie, kde byly objeveny jedinečné papyrové archivy, jež nám umožňují nahlédnout do každodenního fungování významné instituce, kterou byl každý královský zádušní komplex, a mnohé další. Včetně ještě nevykradené pohřební komory velmože Iufaa z dob 26. dynastie. Nejnověji pak hrobku kněze Neferínpua. Zajímavé nálezy se objevují i v Západní poušti.