V Tibetu desítky mrtvých, ale situace je stále nepřehledná

Chaos a nedostatek informací trvají i den poté, co v tibetské Lhase vypukly největší protičínské nepokoje za posledních dvacet let. Podle světových tiskových agentur vládl v sobotu v oblasti klid, v ulicích byly rozmístěny policejní jednotky a podle různých zdrojů rovněž tanky.

"Lhasa je nyní jako město duchů, vše je neprodyšně uzavřeno," citovala agentura Reuters dánskou turistku Bente Walleovou. České televizi poskytl rozhovor cestoval Zdeněk Jehlička, podle kterého byla v sobotu slyšet ve Lhase střelba. "Situace byla lepší než v pátek, ale ozbrojené složky i nadále pokračují v likvidaci ohnisek demonstrací," uvedl.

Čínské úřady daly demonstrantům ultimátum, aby se vzdali do pondělní půlnoci. V takovém případě bude podle agentury Nová Čína jednáno s "narušiteli zákona" velkoryse.

I nadále panuje nejasnost ohledně počtu obětí pátečního násïlí. Oficiální čínské zdroje uvádějí deset mrtvých s tím, že se jedná vesměs o "nevinné civilisty, kteří byli upáleni" a že mezi nimi nejsou žádní cizinci. Mnohem vyšší čísla uvádí tibetská exilová vláda v Indii, podle níž během pouličních násilností zahynulo minimálně 30 lidí a ještě větší počet demonstrantů měl být zraněn. První nepotvrzené exilové zprávy z pátku hovořily až o stovce obětí.

Cizincům je od soboty zakázán vstup do oblasti, což platí také pro novináře a televizní štáby, což komplikuje přísun ověřených informací z oblasti.

Čtěte více: Drama v Tibetu - nejsilnější protesty proti Číně za 20 let - ZDE

Čtěte více: Staronovým prezidentem Číny je Chu Ťin-tchao - ZDE

Podle svědků hořela třetina města

Pětidenní protesty v tibetské metropoli začaly v pondělí, kdy si Tibeťané připomněli 49. výročí neúspěšného protičínského povstání, po němž musel duchovní vůdce dalajlama odejít do exilu. K nepokojům došlo v pátek poté, co čínské bezpečnostní složky zasáhly proti nenásilným demonstracím a vytlačily protestující mnichy z ulic.

Po prvních násilnostech policie podle čínských bloggerů a amerických organizací na ochranu lidských práv obklíčila tři největší buddhistické kláštery, které následně uzavřela. Demonstranti mezitím zapalovali obchody a automobily. Podle stanice CNN v pátek hořela třetina Lhasy, došlo k výpadkům energie i telekomunikační sítě.

Požár vypukl i na hlavním tržišti Tromsikhang, kde prodává zboží řada čínských trhovců. Někteří tibetští majitelé stánků a obchodů v obavě o svůj majetek natahovali přes vchody šátky a prapory, aby odvedli protestující od ničení a rabování.

Pouliční bitvy

Podle prvních informací se zdá, že původně nenásilné protesty se zvrhly v násilnosti poté, co se mniši z kláštera Ramoche v severní části města pokusili o pochod historickým centrem. Po zásahu policie se k průvodu přidali jiní Tibeťané, kteří se pustili do pouličních bitev.

Podle svědků citovaných světovými agenturami v jednu chvíli čítala skupina lidí házejících kameny a zapalujících obchody až 1000 demonstrantů. Dav se podle agentury Reuters zaměřil zejména na příslušníky čínského etnika Han.

Představitelé vlády provincie s oficiálním názvem Tibetská autonomní oblast konstatovali, že proti demonstrantům, kteří zapalovali obchody a automobily, policie v pátek přímo nestřílela.

"Nespustili jsme střelbu, ale tvrdě zasáhneme proti kriminálním živlům, které se dopouštějí činnosti, jež má rozdělit národ," řekl v noci na sobotu v Pekingu podle agentury AP předseda oficiální tibetské vlády. V přímém rozporu jsou informace exilu citované agenturou Reuters, podle nichž policie zastřelila minimálně pět lidí.

Čínská média mlčí

Ke zdrženlivému postupu při řešení situace v Lhase v sobotu vyzvaly Čínu Evropská unie i Spojené státy.

"Apelovali jsme, aby čínští představitelé navázali dialog se zástupci Tibeťanů, aby byla vyřešena současná alarmující situace," řekl serveru spiegel.de německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier.

Dalajlama, jehož Peking označil za původce násilností, vyzval úřady k upuštění od silového řešení a obrátil se i na Tibeťany s prosbou, aby se zdrželi násilí.

Čínské sdělovací prostředky v pátek o nepokojích obecně neinformovaly, státní televize přinesla první zprávy až v sobotu. Ve vysílání ukázala záběry Tibeťanů, kteří převraceli auta a útočili na obchody.

Nová Čína vydává zpravodajství o nepokojích pouze do světa a nikoli pro domácí odběratele. Ve svých posledních zprávách hovořila také o mnoha zraněných zejména mezi příslušníky čínské policie.

Protesty exilu

Ke konfliktům mezitím dochází v indické Dharmsale, kde sídlí tibetská exilová vláda a dalajláma a která momentálně funguje pro světová média jako informační centrum.

Indická policie v pátek zatkla 61 lidí ve snaze zabránit dalším protestům před čínskou ambasádou. Stovka demonstrantů byla podle stanice CNN uvězněna na čtrnáct dní. Podle exilových zástupců ale další skupina plánuje pokračovat v protestním pochodu z Indie k hranici s Tibetem, když první pokus zmařila policie po třech dnech a 75 kilometrech.

Největší protesty tibetského exilu jsou plánovány na duben, kdy Indií projde štafeta nesoucí olympijský oheň. Peking v srpnu pořádá letní olympijské hry.