Greenspan kritizuje republikány a Bushe

V pamětech, z nichž dnes citují americké listy, jeden z nejvlivnějších republikánských ekonomů Alan Greenspan naopak oceňuje demokratického prezidenta Billa Clintona, který měl "politickou odvahu" rok po nástupu do Bílého domu zakročit proti deficitu rozpočtu. Podle Greenspana je také válka v Iráku vedena kvůli ropě.

Republikáni "vyměnili principy za moc a nemají ani jedno. Zasloužili si prohrát," uvedl o loňských kongresových volbách v knize nazvané The Age of Turbulence: Adventures in a New World (Rozbouřená doba: Dobrodružství v novém světě), která vyjde v pondělí.

Jednaosmdesátiletý Greenspan byl v čele Federálního rezervního systému 18 let do roku 2006. Sám se označuje za "celoživotního libertariánského republikána", ale přesto si nejvíce chvály vyhradil pro demokrata Clintona. "Vstřebával ekonomické informace jako houba a neustále a disciplinovaně se soustředil na dlouhodobý ekonomický růst", napsal o něm.

Clintonův ekonomický plán z roku 1993 omezující deficit byl projevem politické odvahy, napsal Greenspan. "Faktem je, že (bývalý prezident Ronald) Reagan si půjčoval od Clintona a Clinton to musel splácet. Dělalo na mě dojem, že se nesnažil přikrašlovat realitu do té míry, jako většina politiků. Nutil se žít v reálném světě."

Naopak nynějšího prezidenta Bushe líčí jako člověka, kterého motivuje především ideologie a volební sliby z roku 2000 a kterého nezajímají důsledky jeho ekonomické politiky. Greenspan byl přitom jeho zvolením v roce 2000 potěšen, protože se do administrativy vraceli jeho přátelé, s nimiž spolupracoval v 70. letech za prezidenta Geralda Forda, například Richard Cheney nebo Donald Rumsfeld.

V irácké válce jde o ropu

Zmiňuje se krátce i o válce v Iráku. "Skličuje mne, že je politicky nevhodné říci to, co každý ví: v irácké válce jde z velké části o ropu," napsal bez dalších podrobností.

Obhajoval také své vystoupení v Kongresu v roce 2001, v němž podpořil politiku daňových škrtů, která pak významně přispěla k vysokým rozpočtovým deficitům. Podle něj jeho výroky zkreslili příznivci i odpůrci škrtů. Bylo to politicky výbušné vystoupení, i když to nebylo mým úmyslem, uvedl Greenspan a kritizoval tehdy republikány ovládaný Kongres za to, že se nedrželi jeho rad a neprovázeli velké daňové škrty pojistkami proti budoucím deficitům. Stejně tak kritizoval Bílý dům za to, že tyto deficity nevetoval.

Bílý dům tvrzení respektovaného ekonoma opatrně odmítl. "Nebudeme se omlouvat za to, že jsme utratili to, co bylo potřeba pro národní bezpečnost a vedení války s terorismem," řekl Bushův mluvčí Tony Fratto.

Větší část knihy Greenspan věnuje hlavním ekonomickým výzvám současnosti. V energetice doporučuje rozšiřování jaderných elektráren a myslí si, že limity pro emise skleníkových plynů nebo daně nebudou účinné.

Obává se i rostoucí nerovnosti v USA, která by mohla ohrozit "kulturní vazby společnosti" a vést i k "rozsáhlému násilí". Čelit by se tomu nemělo větším zdaňováním bohatých, ale většími investicemi do školství.

Greenspan zdůrazňuje i význam zhroucení komunismu, které zdiskreditovalo ve světě centrální plánování a inspirovalo Čínu a posléze Indii, aby se odklonily od socialistické politiky.