Summit EU začal večeří, vláda hájí zájmy ČEZ

Do centra Bruselu na pravidelný jarní summit přijeli lídři evropské sedmadvacítky. Vrcholná schůzka Evropské unie má na programu především boj se změnami klimatu. Premiér Mirek Topolánek, vicepremiéři Alexandr Vondra a Petr Nečas, kteří na summitu Českou republiku reprezentují, ale chtějí hájit zájmy klíčové firmy pro tuzemskou ekonomiku.

To, na čem se nejmocnější politici Evropy ve čtvrtek a v pátek dohodnou, přitom už měsíce dopředu předjednávaly a dojednávaly stovky diplomatů a bruselských úředníků. Političtí giganti tak budou vlastně do značné míry jen slovíčkařit: někde přepíšou odstavec nebo přidají úplně nový. Ale každá změna může mít obrovský dopad na evropskou politiku.

Zní to jako paradox, ale zatímco šéfové evropských zemí byli na cestě do Bruselu, závěry jejich jednání už v překladu do národních jazyků ležely úhledně složené v poličkách Rady Evropské unie.

Čtěte více: Ceny elektřiny mohou vzrůst až o 40 procent - ZDE

Hlavním tématem setkání je balík legislativních návrhů vypracovaných Evropskou komisí, kterými chce Evropa bojovat se změnami klimatu. Hlavní cíl - snížit o pětinu emise skleníkových plynů - velkou vahou dopadne na automobilový a energeticky náročný průmysl. Tím pádem i na Česko. A právě v souvislosti s klimaticko-energetickým balíčkem bude u svých evropských kolegů "lobbovat" i český premiér Mirek Topolánek (ODS).

Čeští politici mají totiž na summitu jeden hlavní cíl - hájit zájmy energetického gigantu ČEZ. Tomu se dosavadní návrhy Bruselu nezamlouvají - pro firmu znamenají mnohamiliardové investice. Komise totiž chce, aby si producenti elektřiny už od roku 2013 museli kupovat všechny povolenky na vypouštění CO2 v aukcích. Dosud je dostávají zadarmo.

"Ano, naším úkolem skutečně je aby systém obchodování s emisními povolenkami byl trochu vstřícnější k energeticky náročnému průmyslu," řekl vicepremiér Alexander Vondra, který má ve vládě na starost tvorbu strategie pro jednání v EU. Podle Vondry má Česko spojence zejména v Německu, Slovensku a Polsku.

Čeští politici budou argumentovat hlavně tím, že dopad takového nařízení a mnohamiliardových výdajů by pocítili občané ve vysokých cenách elektřiny, kam by ČEZ nové výdaje z velké části promítl, a že by také firmě znemožnil další rozvoj. A budou se snažit prosadit, aby se v energetice podíl emisních povolenek nakupovaných v aukcích zvyšoval postupně od roku 2013 do roku 2020 jako v jiných průmyslových sektorech.

Bude to těžký boj: peníze vybrané od energetických kolosů totiž mají být bonusem pro státní kasy členských zemí, a tak se jich někteří premiéři budou vzdávat neradi. Na summitu každopádně nepadne definitivní rozhodnutí. "Tohle je hlavně politická diskuse, jde hlavně o to, tenhle návrh udržet ve hře," vysvětluje Vondra.

Čechům se už podařilo část žádaných formulací dostat do předem připravených závěrů. Usilovali zejména o přibrzdění ekologického entuziasmu a prosazení pasáží hovořících o tom, že boj proti klimatickým změnám a snížení skleníkových plynů nesmí zásadně snížit konkurenceschopnost evropských ekonomik.

Češi se připravují i na možnost, že by se na summitu opět rozdmýchala diskuse o česko-americkém vízovém memorandu, jež už třetí týden hýbe evropskou politikou. A že by tedy museli postup, který už okopírovalo Estonsko a Lotyšsko a příští týden se na to chystá Slovensko, znovu obhajovat.