Egyptské univerzity zůstávají pro palestinské studenty uzavřené bez ohledu na počet hromadných ilegálních přechodů hranice mezi pásmem Gazy a Egyptem. Když Palestinci minulý týden hranici prorazili a začali v davech proudit do Egypta na nákupy, vydala se k hranici také osmnáctiletá Tamara. Doslechla se, že se dá přejít, a domnívala se, že bude konečně moci pokračovat ve studiu v Egyptě. Ale mýlila se, napsala agentura AFP.

"Jste tu nelegálně," řekli jí na univerzitě v Aríši vzdáleném několik desítek kilometrů od hraničního města Rafáh. Na tamní univerzitu se zapsala v září, po skončení maturity. "Na univerzitě říkají, že musím mít razítko v pasu. Jak jej mám získat, když teď na hranici žádný oficiální přechod není?" tázala se rozhořčená Palestinka. Když kráčela po ulici v egyptské části pohraničního Rafáhu, míjela davy krajanů dychtící po nákupech.

Egyptská policie ponechala hranici otevřenou a hromadnému přechodu lidí v naprosté většině případů pouze nečinně přihlíží. Káhira chce dát obyvatelům pásma Gazy možnost doplnit zásoby, které rodinám kvůli izraelské blokádě docházejí. Izrael uzavřel všechny přechody na své území 17. ledna, aby Palestince přinutil zastavit raketovou palbu. Zásobování palestinského území se tím zkomplikovalo.

Bezmocný vztek studentů

I když Egypt ponechává hranici otevřenou, všichni, kdo ji překročí, nemají k pobytu ani pohybu v Egyptě oficiální povolení, takže jsou tam z právního hlediska nelegálně. Na hranici se žádná razítka ani víza nedávají, police pouze reguluje dopravu a pohyb lidí.

Devatenáctiletý Ámir Vahídí v Aříši narazil na tentýž problém jako Tamara. "Přišel jsem se třemi přáteli. Řekli nám, že jsme tu nelegálně a že pro nás nemohou nic udělat," vypráví.

V pásmu Gazy žije několik set studentů, kteří chtějí studovat, ale nemohou se na svou univerzitu fyzicky dostavit. Přechod v Rafáhu byl i bez izraelské blokády po většinu času uzavřen od loňska, kdy pásmo ovládl radikální Hamas. Obyvatelé pásma se do Egypta mohli dostat jedině přechody přes Izrael, který ale všechny žádosti velmi dlouho vyřizuje, takže studenti nestíhají zkoušková období.

"Jediné, co nám zbývá, je dívat se, jak nám ničí budoucnost. Už mám té blokády po krk," řekl rozzlobený Ámir.

Gazan Iháb Šarab studuje na Káhirské univerzitě a netuší, kdy bude moci zase chodit na přednášky. "Co od nás vlastně chtějí? Chtějí držet hranici uzavřenou tak dlouho, než půjdeme do důchodu?"

Palestinci hemžící se v zabahněných uličkách palestinského Rafáhu se o chmury studentů moc nezajímají. Stačí jim, že si mohou dokoupit jídlo, cigarety i benzin. "Konečně si mohu jet autem nakoupit do Egypta. To je úžasné," radoval se devětadvacetiletý Amdžád abú Uda.

Kamiony čekají

Egypt palestinské nákupy toleruje, ale na Sinajský poloostrov už vyslal armádu, která má lidem zabránit proniknout hlouběji do vnitrozemí. Policie také blokuje vjezd na most přes Suezský kanál, kudy se chce dostat množství nákladních vozů se zbožím určeným pro Palestince. Řidiči směřují do Aríše a do Rafáhu a odmítají své vozy otočit zpět do Egypta. Mnozí z nich vezou dary od soukromníků, další mají v rukou doklady o tom, že vezou pomoc určenou Palestincům.

Mezi těmi, kdo se i s autem odklidili do stínu nedaleko mostu, je i Saláh Ahmad Hasan. Zajel do sadu mangovníků a doufá, že ho nakonec policisté pustí nebo mu pomůže Červený půlměsíc. Veze čtyřicet tun léků, potravin a přikrývek, které mezi sebou v Káhiře pro Palestince sesbírali členové lékařské komory. Saláh se zlobí, protože se zboží znehodnocuje, jelikož ke všemu začalo pršet, což je v této oblasti vzácnost.

Někteří z řidičů už čekají 48 hodin a jsou vyčerpaní. Od pouličních prodavačů si kupují čaj a sušenky a čas od času znovu přijíždějí k mostu a zkoušejí, zda projedou tentokrát. "Vždy nás vrátí, říkají, že se zbožím nás nepustí," říká Saláh. Jeden z kolegů veze tři motorky, na něž má objednávku. Jestli nepřejede, unikne mu obchod za 20 000 egyptských liber (63 000 korun).

Palestinci vyhlížejí kamiony na hranici u Rafáhu. "Čekáme na kamiony, které jsou zablokovány. Chceme jen, aby Egypťané přijeli až sem a vyložili tady náklad - cement a mouku. Nehodláme dělat Egyptu žádné problémy. Jde nám jenom o jídlo, ne o zbraně. Já mám dostatek zbraní na pět let dopředu. Získal jsem je za červnových bojů proti samosprávě," řekl jeden člen Hamasu.

Řidiče čekající u mostu také rozčiluje nejednoznačný postup úřadů. "Někdo říká, abychom se obrátili a jeli zpět, další, abychom počkali. Potřebujeme jednoznačnou odpověď. Nechme na chvíli stranou Palestince. Co mají dělat Egypťané? Mají snad umřít hlady, když jsou tady všechny obchody vykoupené?" křičí rozhořčeně Alí Ámir, který přijel s dodávkou pohonných hmot až z jihoegyptského Asijútu.