Bush podle studie lhal téměř tisíckrát o Iráku

Americký prezident George Bush a sedm vysokých představitelů jeho administrativy vyslovili během dvou let předcházejících invazi do Iráku celkem 935 nepravdivých výroků o údajných bezpečnostních hrozbách tehdejšího iráckého režimu. Konstatuje to studie, kterou v úterý zveřejnily dvě neziskové novinářské organizace.

"Stručně řečeno, Bushova administrativa vedla zemi do války na základě mylných informací, které metodicky a organizovaně šířila," zní závěr studie, provedené americkými skupinami Centrum veřejné integrity a Fond pro nezávislost v žurnalistice.

Obě novinářské organizace vycházely z primárních zdrojů jako jsou oficiální přepisy vládních jednání a projevů, ze sekundárních pramenů autoři využili zejména citace politiků ve velkých médiích.

Stovky nepravdivých výroků

Nejvíce nepravdivých tvrzení pronesl podle databází samotný, který hovořil 232krát o údajných zbraních hromadného ničení v držení Saddáma Husajna a 28krát o spojení Iráku s teroristickou sítí Al-Káida. Jako druhý politik s nejčastějšími nepravdivými výroky je uveden bývalý ministr zahraničí Colin Powell s 244 falešnými tvrzeními o iráckých zbraních a s deseti o Al-Káidě.

V dalším pořadí následují bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld, někdejší mluvčí Bílého domu Ari Fleischer, tehdejší náměstek ministra obrany Paul Wolfowitz, současná ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, viceprezident Richard Cheney a další Bushův mluvčí Scott McLellan.

Studie uvádí například Cheneyho výrok z 26. srpna 2002: "Není pochyb o tom, že Saddám Husajn má nyní zbraně hromadného ničení. Není pochyb o tom, že je shromažďuje proti našim přátelům, proti našim spojencům a proti nám."

Před pátým výročím invaze zpráva zpochybňuje "opakovaná tvrzení představitelů Bushovy administrativy, že byli jen nic netušícími oběťmi špatných zpravodajských informací".

Kritika Bushe i médií

Bush nyní vysvětluje, že před válkou v Iráku se americké i zahraniční zpravodajské služby domnívaly, že Saddám zakázané zbraně má. Stejně tak americký prezident opakuje, že i přes zpravodajské přehmaty byla likvidace Saddámova režimu správná.

Autoři studie ovšem uvádějí: "Dnes není pochyb o tom, že Irák nevlastnil zbraně hromadného ničení nebo, že měl smysluplné vazby na Al-Káidu. Kumulativní účinek těchto nepravdivých prohlášení - zesílený tisícovkami novinových článků a rozhlasových a televizních reportáží - byl masivní. Média tak vytvořila během několika kritických měsíců před válkou takřka nepřehlušitelný ruch,"

Studie také kritizuje média za to, že nevyvinula snahu tvrzení politiků dostatečně prověřit. "Někteří novináři a některé mediální organizace přiznali, že v těch předválečných měsících vycházeli vládě příliš vstříc a nebyli kritičtí," připomínají autoři studie.

Mluvčí Bílého domu Scott Stanzel se k obsahu studie zatím nevyjádřil, ale zopakoval, že světové společenství považovalo Saddáma Husajna za hrozbu. "Akce v roce 2003 byla podniknuta na základě kolektivního úsudku zpravodajských služeb celého světa," konstatoval Stanzel.