Svátek ášurá ochromí dopravu v části Iráku

V Bagdádu a deseti iráckých provinciích nebudou ode dneška smět jezdit civilní motorová vozidla. Zákaz souvisí s šíitským svátkem ášúrá, kvůli němuž se do iráckého šíitského města Karbaly sjíždí statisíce šíitů. Svátek, který je uctěním smrti Mohamedova vnuka Husajna, je desetidenní a hlavním obřadním dnem bude sobota.

Do Karbaly přijíždějí šíité nejen z celého Iráku, ale rovněž ze sousedního Íránu a letos poprvé budou přítomni hosté také z Kuvajtu, Bahrajnu a Saúdské Arábie. Na íránské hranici jsou poutníci, jejich zavazadla i auta pečlivě prohledávány. V roce 2004 zahynulo v době smutečních obřadů v Karbale při několikanásobných atentátech 170 lidí.

Tisíce policistů v pohotovosti

Zákaz provozu automobilů se kromě metropole týká devíti provincií ležících jižně od Bagdádu, tedy v oblastech obývaných hlavně iráckými šíity. Kvůli trvale špatné bezpečnostní situaci byla do zákazu zahrnuta rovněž provincie Dijála severně od iráckého hlavního města. Její obyvatelstvo tvoří jak šíité, tak sunnité.

Očekává se, že do soboty do Karbaly dorazí několik milionů šíitských věřících. Mnozí putují do posvátného města pěšky a v minulosti se skupiny poutníků stávaly terči sunnitských útočníků.

Karbalu asi 100 kilometrů jižně od Bagdádu střeží 25 000 iráckých vojáků a policistů, včetně členů jednotky rychlého nasazení. Na střechách budov jsou odstřelovači a vůbec poprvé bude město střežit také irácké letectvo. Policie je v pohotovosti také v druhém šíitské svatém městě jižního Iráku, v Nadžafu. Mnoho poutníků se na cestě do Karbaly zastavuje u tamní svatyně imáma Alího. Asi padesátikilometrový úsek silnice mezi oběma městy střeží 4 000 policistů.

Desátý den

Ášúrá znamená v arabštině desátý. Svátek připadá každoročně na desátý den muslimského měsíce muharramu, letos tedy na 19. leden. Právě v tento den byl v bitvě u Karbaly roku 680 zavražděn s rodinou a družinou syn čtvrtého chalífy Alího, Husajn. Událost se stala základem pro schizma mezi muslimy.

Husajn byl podle šíitů jediným právoplatným uchazečem o post vůdce muslimské obce, protože byl synem Mohamedova zetě chalífy Alího a pokrevním příbuzným Proroka. Další část muslimů, Umajjovci, dědičné následnictví nepožadovala a chalífy volila z širšího okruhu Mohamedových stoupenců.

Husajn se roku 680 s poměrně malým doprovodem vydal do Kúfy, jejíž obyvatelé mu přísahali věrnost. Umajjovský chalífa Jazíd to považoval za vzpouru a krutě proti městu zakročil. Husajn přesto pokračoval v cestě, ale desátého dne měsíce muharramu ho Jazídovo vojsko u Karbaly obklíčilo a Husajna s rodinou a většinou doprovodu usmrtilo.

Šíité se na památku této události při pochodu ke karbalským svatyním trýzní ranami řetězů a mnozí si prořezávají kůži na vyholených lebkách. Poutníci mají v rukou černé a červené prapory a budovy jsou často zahaleny černým suknem. Smuteční období je po čtyřiceti dnech ukončeno znovu v Karbale, kdy se připomíná předání Husajnovy hlavy chalífovi Jazídovi, který ji pak odevzdal rodině.