Švédsky mluvící Finové se obávají pofinštění

Finsko není ani Belgie, ani Kanada, ale válka jazyků mezi drtivou finsky hovořící většinou a švédsky mluvící menšinou, která se považuje za oběť plíživého pofinšťování, přesto doutná, napsala agentura AFP. "Finsko dává lekce morálky všem, ale dokonce i v Číně se s menšinami zachází lépe," tvrdí Juha Janhunen.

Univerzitní profesor Janhunen, expert na vymírající asijské jazyky, je členem lobbistické skupiny Finlandssvensk Samling, která se minulý týden vydala do Rady Evropy ve Štrasburku, aby zde pranýřovala "pokusy o pofinšťování Finska".

Finština a švédština, dva sobě zcela nepodobné jazyky, jsou od roku 1922 oficiálními jazyky země s 5,3 milionu obyvatel. Finštinou hovoří 92 procent obyvatel, švédštinou 5,6 procenta obyvatel. Téměř všichni, kdo hovoří švédsky, se domluví také finsky a až 40 procent finsky mluvícího obyvatelstva zase více či méně rozumí švédštině.

Spor o privilegia

Finsko bylo pod švédskou nadvládou od roku 1150 až zhruba do roku 1809 a poté až do získání nezávislosti v roce 1917 pod nadvládou carského Ruska. Švédská lidová strana sice byla zastoupena ve všech vládách, zlatá éra švédsky mluvícího obyvatelstva je ale podle agentury AFP už zřejmě minulostí.

Důvodem je především úbytek švédsky hovořících lidí, jejichž podíl se od roku 1880 vzhledem k migraci do Švédska snížil o dvě třetiny.

Jestliže byla švédština mateřským jazykem tří předchozích prezidentů, současná šéfka státu Tarja Halonenová ji ovládá jen zběžně. Státní televize vypouští z programů vysílání ve švédštině a povinná zkouška ze švédštiny při vstupu na univerzitu byla zrušena v roce 2005. V rámci úspor se navíc většina švédských policejních distriktů, tribunálů a obcí začlení pod finské entity.

"Je to skandální. Dokonce ani nevědí, kdo tady byl první, Švédi nebo Finové," zlobí se soudce Charles Lindroos, jehož soud bude uzavřen.

Předseda Sdružení pro finskou kulturu a identitu Heikki Tala namítá, že švédsky mluvící obyvatelstvo se těší privilegiím, jaká nemá žádná jiná jazyková menšina na světě. "Naopak půl milionu Finů ve Švédsku nemá žádná práva," tvrdí.

Podložené obavy

Nevýhodou švédsky mluvících občanů Finska je jejich izolace. Jsou rozptýleni po celém Finsku, oficiálně se švédsky hovoří jen v autonomní provincii Alandy.

Sonia Parayreová, expertka Rady Evropy pověřená kontrolou dodržování Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, považuje obavy za podložené, přestože finské zákony o jazycích podle ní patří k nejlepším v Evropě.

"Poselství úřadům zní: ano, děláte reformu, ale pozor, musíte respektovat některé nezbytnosti v otázkách práv menšin," říká.

Ne všichni ale na problém švédské menšiny nahlížejí kriticky. Finský humoristický spisovatel Arto Paasilinna, autor románu Zajícův rok, v rozhovoru pro časopis Kaleva před dvěma lety předpovídal: "Problém se urovná přirozenou cestou. Švédsky hovořící občané nakonec vymřou a svůj jazyk si vezmou s sebou."