Konec kontrol na hranicích ČR koncem prosince byl potvrzen

Prostor dosud tvořilo 13 starých zemí unie s výjimkou Británie a Irska a dále ještě Norsko a Island. Nyní k nim přibudou všichni nováčci unie z rozšíření roku 2004 kromě Kypru, který kvůli potřebě delší přípravy požádal o odklad svého vstupu.

Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už při cestách do jiných zúčastněných států nemusí žádnými dalšími hraničními kontrolami procházet. Česko bude po jeho rozšíření sousedit pouze ze státy, které jsou do prostoru rovněž začleněny, takže nebude například na rozdíl od Slovenska navazovat na žádnou vnější hranici prostoru.

Klasické pasové kontroly tak zůstanou prozatím jen na letištích. Unie ale plánuje, že koncem března se kontroly zruší u letů mezi novými a starými zeměmi schengenského prostoru a zůstanou pouze u příletů a odletů do jiných destinací.

Nové země, nový systém

Vstup do schengenu obnáší značná část velkých technických operací. Jedna z nich je umístění záložní informační soustavy druhé fáze systému, tzv. SIS II. "Velká část dat již byla převedena elektronickou cestou, ale do St. Johannu stále jezdí jednou měsíčně dobře střežené nákladní transporty s datovými nosiči z Vídně," řekl pracovník kancléřského úřadu Roland Ledinger.

Alpský bunkr nedaleko obce St. Johann im Pongau v blízkosti Salcburku byl dokončen před pětadvaceti lety, kdy se Rakousko obávalo vyostření studené války. Původně měl být jedním ze záložních stanovišť rakouské vlády. Stavba v hloubce asi 300 metrů pod povrchem je schopná odolat útoku jadernými, chemickými i biologickými zbraněmi. Po uzavření dokáže být dlouhodobě nezávislá na venkovním prostředí, pouze voda a vzduch se přivádějí zvenčí.