Patnáctiletí Finové ovládli hodnocení studentů

Finsko se stalo jednoznačným vítězem nového ročníku Programu mezinárodního hodnocení studentů (PISA), který se soustředil na přírodní vědy a jehož výsledky byly dnes dopoledne oznámeny v Paříži. Za Finy následovali studenti z Hongkongu a z Kanady. Česká republika skončila mezi sedmapadesáti zúčastněnými zeměmi na patnáctém a Slovensko na třicátém místě.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která průzkum pořádala, nicméně upozornila, že kromě Finska nelze pořadí určit zcela přesně.

Ve většině zemí lze rozdíly ve studijních výsledcích stále méně zdůvodnit sociálním zázemím studentů. "Kvalita a rovnost šancí jsou základem úspěšného vzdělání," konstatuje studie, podle níž v některých zemích přesto přetrvávají handicapy zejména ve vzdělání potomků přistěhovaleckých rodin.

Tendence se určují obtížně

Průzkum, který OECD provádí každé tři roky, byl zaměřen na znalosti studentů v přírodních vědách a na jejich schopnosti využít poznatky v každodenním životě. Zúčastnilo se 400 tisíc studentů, zastupujících dvacet milionů vrstevníků v účastnických zemích. Základem byl průměr znalostí žáků ze třiceti zemí OECD, označovaný hodnotou 500.

Výsledky byly oficiálně prezentovány v úterý dopoledne v šesti světových metropolích, už dříve ale vyvolaly v některých zemích spory o interpretaci čísel. Experti argumentují, že se z žebříčku dá jen obtížně vypozorovat konkrétní vývoj, neboť nová studie se od té předchozí výrazně liší.

Zatímco v roce 2003 průzkum obsahoval pětatřicet otázek k přírodním vědám, nyní jich bylo 108. Jen dvaadvacet otázek z fyziky, chemie, biologie a zeměpisu bylo identických, přidán byl okruh "znalosti o přírodních vědách" a otázky k životnímu prostředí. Před třemi lety se zadání soustředilo na matematické znalosti, v roce 2000 na schopnost čtení.

Finsko jasným vítězem

Při posuzování celkové studijní kultury, což byl základní ukazatel, získali mladí Finové 563 bodů, čeští studenti na patnáctém místě 513 a slovenští na třicátém 488 bodů. Finové aktuálnímu průzkumu dominují ve většině ukazatelů, s odstupem nejlepší jsou i na žebříčku schopností vědecky vysvětlit jevy.

OECD dále ve velmi rozsáhlé zprávě konstatovala velmi dobré výsledky Hongkongu, Kanady, Tchaj-wanu, Estonska, Japonska, Nového Zélandu a Austrálie, které získaly mezi 542 a 527 body. Ze třiceti zemí OECD zaznamenalo dvacet skóre, které se od průměru neliší směrem nahoru nebo dolů o víc než o pětadvacet bodů. Spojené státy dosáhly 489 bodů a skončily těsně před Slovenskem.

Výrazně si polepšili Rakušané, naopak o šestnáct pozic na současné 25. místo klesla Francie. Autoři průzkumu relativizují hodnotu podobných srovnání a hledání tendencí, základ pro serioznější hodnocení vývoje podle nich poskytne příští studie PISA za tři roky, kdy bude hlavním tématem po deseti letech opět schopnost čtení.

"Výsledky ukázaly, že dosažení solidních výsledků v klíčových předmětech zůstává pro většinu zemí cílem, kterého je teprve třeba dosáhnout," konstatuje OECD.

Výsledky PISA 2006 - přírodní vědy (zdroj: magisnet.com)