Vůdci tří největších etnik v Bosně - Srbů, Muslimů a Chorvatů - se dnes shodli na přijetí kontroverzní reformy hlasovacího systému, kterou navrhl představitel mezinárodního společenství v Bosně Miroslav Lajčák. Uvedla to agentura Reuters. Na poslední chvíli se tak vyhnuli vládní krizi, která zatím kvůli odmítavému stanovisku srbských politiků hrozila. Lajčák totiž avizoval, že pokud se politici nedokážou shodnout, zavede nové opatření z moci své funkce od 1. prosince sám.

Navrhovaná reforma způsobu hlasování, která se týká práce centrální vlády, vzbudila v zemi velké vášně. Ostře s ní nesouhlasili především Srbové, kteří hrozili bojkotem vlády. Na protest proti nové úpravě, která podle Srbů odporuje Daytonské mírové dohodě, odstoupil předseda ústřední bosenské vlády Nikola Špirić.

Pozitivní zpráva Evropě

Jádrem Lajčákovy reformy byla snaha posílit moc centrálních bosenských institucí. Změna hlasování má podle něj ukončit často uplatňovanou praxi, kdy zástupci dvou největších etnik v Bosně - Srbů a Muslimů - mohou hlasování o důležitých zákonech blokovat tím, že se na jednání nedostaví.

"Toto je velice silná pozitivní zpráva Bosny Evropě," komentoval dnes rozhodnutí politiků Lajčák. "Jsem si jist, že reakce EU bude velice vstřícná."

Daytonská mírová dohoda z roku 1995 ukončila více než tři roky trvající konflikt v Bosně, při němž přišlo podle odhadů o život okolo sto tisíc lidí. Na jejím základě vznikl konfederativní stát, který je tvořen muslimsko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny a Republikou srbskou. Každá z těchto částí má své vrcholné orgány, nad nimiž stojí poměrně slabé společné instituce.

Posílení centrálních institucí v Bosně vyžaduje mezinárodní společenství, ale plnou integraci blokují především představitelé Republiky srbské. Oddalují například klíčovou reformu policie, kterou zatím oba autonomní celky spravují odděleně. Právě jednotná policie je hlavním předpokladem, jímž Evropská unie podmiňuje zahájení rozhovorů, které by vedly k budoucímu členství Bosny v evropském společenství.