klima-greenpeace-lod-192.jpgZměny klimatu na Zemi jsou jednoznačné a jejich dopad může být prudký a nevratný - takový je jeden ze závěrů, k nimž dospěli účastníci týdenního zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ve španělské Valencii. Na závěr svého jednání připravili více než dvacetistránkový dokument, který obsahuje náměty pro další boj proti klimatickým změnám a který je míněn jako doporučení vedoucím představitelům zemí při jejich politickém rozhodování.

Výsledky jednání Mezivládního panelu pro změny klimatu, do něhož jsou zapojeni odborníci z více než 140 zemí, dnes ve Valencii zveřejnil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Podle něj klimatické změny ohrožují "nejcennější poklady naší planety".

Potenciální dopad globálního oteplování je podle Pana "tak vážný, že pouze bezodkladná a globální akce může pomoci". Pan Ki-mun uvedl, že se před nedávnem vrátil z návštěvy Antarktidy, kde viděl, jak pukají ledovce. Také prý navštívil deštné pralesy v Amazonii, které postupně "dusí" oteplování Země. "Tyto scény jsou stejně hrůzné, jako nějaký sci-fi film," řekl Pan. Vědci z IPCC v dnes zveřejněném dokumentu varují, že klimatické systémy Země už se prokazatelně začaly měnit. Dokazují to podle nich poslední měření teplot vzduchu i moří, tání ledovců a zvyšující se hladiny moří.

"Základní sdělení zprávy IPCC není nijak překvapivé - klimatické změny jsou bohužel realitou stejně jako významný vliv lidské činnosti na ně. Změny klimatu budou pokračovat po celé 21. století. Záleží ale na nás, jak budou intenzivní, jak vážné budou jejich dopady a jak dobře se na to dokážeme připravit," komentoval dnes závěry vědeckého panelu český ministr životního prostředí Martin Bursík.

IPCC doporučuje vládám konkrétní opatření

zeme_192_128.jpgNejnovější zpráva IPCC doporučuje konkrétní opatření určená vedoucím představitelům jednotlivých zemí, která by měla pomoci snížit dopady klimatických změn. Bere v potaz technologie, které jsou v současnosti dostupné a zároveň prezentuje i ty, které budou běžně dostupné do roku 2030.

V energetice vědci doporučují přechod z topení uhlím na plyn, využívání jaderné energie i alternativních zdrojů energií či ukládání CO2 pod zem. Tomu by mělo pomoci například zdanění topení pevnými palivy. V dopravě experti doporučují používání biopaliv, hybridních automobilů, přechod z automobilové dopravy na železniční, podporu hromadné dopravy. Lokálním zákonodárcům doporučují například investice do hromadné dopravy. V průmyslu IPCC požaduje recyklaci využívaných materiálů i tepla či efektivnější využívání elektrických přístrojů. Doporučuje toho dosáhnout využíváním povolenek či daňovými úpravami. V zemědělství vědci požadují lepší hospodaření s půdou, investice do pěstování rýže, efektivnější systém zavlažování či účinnější skladování hnoje, aby nedocházelo k únikům metanu či oxidu dusného. Navrhují nový systém zemědělských regulací.

Dokument má poskytnout podklady pro klíčové jednání na indonéském ostrově Bali, které příští měsíc zahájí přípravu nové globální strategie boje proti emisím skleníkových plynů po roce 2012. Tehdy vyprší platnost první fáze Kjótského protokolu, který byl zaměřen na omezení skleníkových emisí. Podle expertů by však nový globální plán pro intenzivní ochranu životního prostředí měl začít fungovat již v roce 2009, aby bylo dostatek času na přechod k novým opatřením platným po vypršení Kjótského protokolu.

Hlavní body zprávy IPCC o změnách klimatu
 
1) Změny globálního klimatu a jejich projevy:
- za posledních sto let se průměrná teplota na Zemi zvýšila o 0,74 stupně Celsia;
- průměrná hladina světových oceánů se od roku 1961 zvyšovala v průměru o 1,8 mm ročně a od roku 1993 průměrně už o 3,1 mm ročně, takže od 60. let se zvýšila celkem o téměř deset centimetrů;
- od 70. let minulého století byla zaznamenána intenzivnější a delší sucha na větším území, zejména v tropech a subtropech; v témže období byla pozorována intenzivnější cyklonová aktivita v severním Atlantiku.
 
2) Příčiny změn:
- největší vinu na globálním oteplování má vyšší koncentrace skleníkových plynů v atmosféře; od roku 1970 do roku 2004 vzrostlo množství skleníkových plynů produkovaných člověkem o 70 procent, z toho emise oxidu uhličitého se zvýšily ve stejném období o 80 procent.
 
3) Odhad budoucích změn klimatu a jejich důsledky:
- za dalších dvacet let bude podle odhadů IPCC celková teplota na Zemi o 0,4 stupně Celsia vyšší; i kdyby se podařilo koncentrace skleníkových plynů udržet na úrovni roku 2000, poroste globální oteplování zhruba o 0,1 stupně Celsia za deset let;
- v roce 2020 bude 75 až 250 milionů lidí v Africe trpět nedostatkem vody a v některých afrických zemích klesne do té doby zemědělská úroda závislá na deštích o 50 procent;
- tropické pralesy ve východní Amazonii se do poloviny 21. století postupně změní v savanu;
- v některých oblastech světa může do roku 2080 zmizet až 60 procent rostlinných a živočišných druhů.
 
4) Výběr z opatření ke zmírnění globálního oteplování a jeho dopadů, resp. ke snížení emisí skleníkových plynů produkovaných člověkem:
- přejít na ekologické a obnovitelné zdroje energie;
- používat v automobilové dopravě biopaliva;
- omezit automobilovou dopravu, mimo jiné zvýšením podílu železniční dopravy a podporou veřejné hromadné dopravy;
- vyrábět efektivnější elektrická, topná a chladící zařízení;
- snížit produkci odpadu, mimo jiné recyklací materiálů;
- v zemědělství omezit produkci metanu a kysličníku dusného;
- finančně přispět na národní i mezinárodní úrovni ke snížení odlesňování planety.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace