V Keni nelezli vědci čelist starou deset milionů let patřící zřejmě dosud neznámému druhu lidoopa, který měl blízko k poslednímu společnému předkovi goril, šimpanzů a člověka. Vyplývá to ze studie japonských a francouzských vědců, která byla v pondělí zveřejněna v odborné revui Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle studie nález potvrzuje teorii, že celý vývoj od společných předků člověka a opice k prvním hominidům probíhal v Africe.

Fragment čelisti s 11 zuby byl nalezen v usazeninách sopečného bahna v oblasti Nakali v Keni. Jutaka Kunimacu z univerzity v Kjótó, který se na výzkumu podílel, řekl, že nový druh "může patřit do doby před tím, než se od sebe oddělil vývoj goril, šimpanzů a lidí".

Podle něj je těžké říci, jak dosud neznámý tvor vypadal. Je však patrné, že se živil ořechy, semeny a ovocem. "Máme jen fragmenty čelisti a nějaké zuby...ale chceme se příští rok vrátit a najít další části těla," řekl Kunimacu agentuře Reuters.

Před tímto nálezem se našlo v Africe jen minimum kosterních pozůstatků lidoopů z období před sedmi až 13 miliony lety. Vědci proto začali spekulovat, že poslední společný předek dnešních lidoopů a člověka opustil Afriku do Evropy a Asie a pak se vrátil zpět. Podle Kunimacua však nové nálezy ukazují na to, že se vyvíjel stále v Africe.

Podle nedávných analýz se vývoj člověka a jeho nejbližších příbuzných, šimpanzů, oddělil před sedmi až pěti miliony let. Vývojové cesty člověka a gorily se oddělily před osmi až devíti miliony let.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace