Rusko chce u Organizace spojených národů vznést nárok na obrovské minerální bohatství na mořském dně Arktidy ještě do konce letošního roku. Prohlásil to dnes ruský ministr přírodních zdrojů Jurij Trutněv.
Největší země světa opírá svůj nárok na arktické zdroje o tvrzení, že Lomonosovův hřbet, táhnoucí se pod hladinou Severního ledového oceánu od kontinentu směrem k pólu, je prodloužením ruského kontinentálního šelfu a že tedy Rusko má právo na jeho ekonomické využívání. Dost důkazů pro toto tvrzení prý poskytla letos v létě expedice speciálních miniponorek, které sestoupily na dno pod severním pólem a umístily tam ruskou vlajku.
Trutněv v dnešním rozhlasovém rozhovoru prohlásil, že Moskva předloží svůj požadavek v OSN ještě letos. "Sotva můžeme začít pracovat na hospodářském využití tohoto území, které leží mimo ruské hranice, bez svolení dalších zemí, bez souhlasu OSN," řekl. "Vědci soudí, že máme dost údajů pro vznesení nároku. Budeme bojovat za ruské právo na toto území," dodal.
O území se pře více států
Rusko, které je druhým největším světovým vývozcem ropy po Saúdské Arábii, soupeří o kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, plynu a drahých kovů v Arktidě s Kanadou, Dánskem, Norskem a Spojenými státy, které si také činí na arktický šelf nároky.
Mapy mořského dna v Arktidě jsou neúplné, a hranice tudíž sporné. Podle expertů je přitom pod ledovou hladinou severního oceánu skryta asi čtvrtina všech světových zásob ropy a zemního plynu. Stoupající cena energetických surovin a tající arktický ledovec nyní umožňují vydělat i na finančně náročných těžebních projektech, které by se dříve nevyplácely.
Ropné zásoby Ruska jsou státním tajemstvím; podle odhadů světových firem má nyní země asi 80 miliard barelů, tedy skoro 11 miliard tun, prokázaných rezerv. V arktickém šelfu se podle ruských geologů skrývá nejméně devět či deset miliard tun. Rusko podle Trutněva hodlá vytěžit pět miliard tun.
