Ministři zahraničí EU budou jednat o "nové ústavě"

V pátek v Portugalsku začíná dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Šéfové diplomacií budou jednat mimo jiné o Kosovu, o Blízkém východě a o unijní zahraniční politice.

K hlavním bodům však bude nesporně patřit nová reformní smlouva EU. V tomto ohledu půjde o první politickou debatu na takové úrovni od červnového summitu v Bruselu.

Ten po dlouhých a komplikovaných bojích schválil mandát mezivládní konference, která by měla text smlouvy připravit.

Portugalsko, které nyní EU předsedá a které podědilo agendu spjatou s reformní smlouvou po Německu, doufá, že se státy na konečné podobě textu dohodnou do půlky října a že smlouva bude moci být podepsána v prosinci.

Slovenský ministr zahraničí Ján Kubiš i jeho český kolega Karel Schwarzenberg řekli, že věří, že tento harmonogram bude naplněn.

Je prý sice možné, že ještě budou otevřeny některé kontroverzní otázky, avšak zásadní změny v dohodnutém mandátu nečekají.

Na textu nyní pracují právní experti. Jejich úkolem je "přeložit" zadání ze summitu do co nejucelenější podoby. Do dneška mají dát na stůl první verzi a šéfům diplomacií by pak mohli nastínit případné technické nedostatky vyplývající z naplňování mandátu.

Kromě případných technických záležitostí ale zůstávají otevřené některé politické otázky. Před několika dny na to po setkání s šéfem Evropské komise Josém Manuelem Barrosem poukázali emisaři Evropského parlamentu pro vyjednávání o smlouvě.

Polsko může opět jednání zkomplikovat

Mezi "problémovými" tématy se v debatách objevují třeba otázky spjaté se systémem hlasování. Právě ten byl, hlavně kvůli Polsku, předmětem nejtvrdších bojů červnového summitu.

Ozývají se hlasy obávající se, aby Polsko nechtělo využít problematiky nové smlouvy a hlasovacího systému v předvolební kampani při případných předčasných podzimních volbách, které se v Polsku rýsují.

Portugalsko jako předsedající země EU dalo nicméně najevo, že nehodlá dosažený kompromis v této věci otevírat.

Kromě toho by se mohlo v souvislosti se smlouvou debatovat třeba o dosahu dohodnuté britské výjimky z Evropské charty základních práv, trestního práva a oblasti justice. Někteří europoslanci se totiž obávají, aby tyto výjimky nedestabilizovaly celý systém.

"V zásadních otázkách neočekávám, že by docházelo k nějakým výrazným rozporům," podotkl nicméně Kubiš.

Reformní smlouva má nahradit euroústavu odmítnutou v referendech v Nizozemsku a Francii v roce 2005. Jejím cílem je zakotvit potřebné reformy unijních institucí, například upravit systém hlasování či poskytnout větší prostor evropskému parlamentu a národním parlamentům.