Severní Korea vznesla požadavek na výstavbu lehkovodních jaderných reaktorů na svém území, a to výměnou za odstavení svých atomových zařízení v Jongbjonu. Připomněla tak dohodu s USA starou více než desítku let, která reaktory tohoto typu, z jejichž zpracovaného uranu nelze snadno vyrobit jadernou bombu, pro KLDR slibovala. Kvůli jaderné krizi ovšem úmluva před lety přestala platit.
O reaktorech se zmínil severokorejský vyjednávač Kim Kje-kwan při odjezdu z Číny, kde se v minulých dnech zúčastnil šestistranných rozhovorů o zastavení severokorejského jaderného programu. Zástupci obou Korejí, USA, Číny, Ruska a Japonska nestanovili časový harmonogram budoucích kroků vedoucích k úplnému zastavení tohoto procesu. Takové rozhodnutí odložili na pozdější dobu.
Lehkovodní reaktory se vztahují k dohodě KLDR s USA z roku 1994, v jejímž rámci vznikla Organizace pro rozvoj energetiky Korejského poloostrova (KEDO), která měla uspokojit energetické potřeby Severní Koreje výměnou za slib Pchjongjangu vzdát se vojenského jaderného programu.
V rámci programu v hodnotě téměř pěti miliard dolarů měly být vybudovány dva lehkovodní jaderné reaktory, každý o výkonu 1000 megawattů, a zajištěny dodávky topného paliva. Spolupráce byla ovšem přerušena v roce 2002 poté, co představitelé USA v Pchjongjangu našli údajné důkazy o tajných jaderných aktivitách, včetně obohacování uranu, které znamenaly porušení dohody. KEDO formálně přerušila činnost loni.
Letos v únoru se KLDR znovu zavázala svůj jaderný program zrušit. Pchjongjang má výměnou dostat "ekonomickou, energetickou a humanitární pomoc rovnající se 950.000 tun topného oleje". K otázce lehkovodních reaktorů se ostatní účastnické země šestistranných jednání zatím nevyjádřily.
