SUMMIT Evropské unie
Průběh summitu sledovala zvláštní zpravodajka redakce iHNed.cz Klára Bitvarová.
sobota 01:00 - Summit EU se v noci z pátka na sobotu přiblížil ke konci. Po tvrdých dvoudenních jednáních došlo k dohodě, a to i přesto, že do poslední chvíle ukazovalo vše spíše na krach. Z kuloárů ještě před ukončením summitu prosákla informace, že se představitelé 27 členských zemí dohodli na "provedení změn v evropských institucích a hlasovacím systému Rady EU v roce 2014". Do této doby by měla platit smlouva z Nice, poté zůstává prostor otevřen, jak pro německý tak pro polský návrh. "Poláci nakonec přistoupili na kompromis," potvrdil novinářům Alberto Navarro, španělský ministr pro EU. více čtěte ZDE
17:00 - "Považuji za kritické, že si nejsme schopni vyřešit ani vnitřní pravidla hry," řekl nahněvaně Fico. Přestože zatím nikdo ze šéfů členských zemí unie nepřipustil, že by zasedání Rady v Bruselu mělo skončit neúspěchem, visí tato možnost ve vzduchu. "Bylo by faux-pas, kdybychom se nedomluvili," konstatoval Fico. Zároveň dal najevo svou nespokojenost s tématy, jimiž se evropské plénum zaobírá. Chybí mu tam především otázky pro lidi jako zrušení kontrol na hranicích či uvolnění pracovního trhu, veškeré úsilí ale evropští lídři soustředí na "komplikovaná právní témata".Slovenského premiéra také rozzlobil samotný fakt, že většina členských zemí, které jednou řekly ano euroústavě, se od ní nyní odklání. Na druhou stranu ale připustil, že přestože Slovensko nechce přijímat žádné změny v původním textu euroústavy, je ochotno přistoupit na dílčí změny u států, kterým nevyhovuje.
Slovenská republika přijela podle Fica na summit se dvěma hlavními požadavky. Jedním z nich je jaderné fórum, o jehož umístění usilovala i Česká republika. O fórum by se nakonec měla podělit Praha s Bratislavou. "Chtěli bychom, aby to bylo obsaženo v závěrech Rady EU," řekl Fico novinářům. Za druhý stěžejní bod považuje Slovensko zachování termínu 1. ledna 2008 pro otevření Schengenského prostoru. Fico sdělil, že se během rozhovorů na summitu objevil i návrh, aby byla od stejného data přijata ještě kontrolní opatření na rakouských hranicích. Dodal ale, že doufá, že se v původním plánu nic měnit nebude.
V Radě EU se ale nyní řeší mnoho dalších kontroverzních témat, která stále nemají východisko. Britský požadavek, aby byla zrušena funkce navrhovaného ministra zahraničních věcí při EU, byl podle Fica zatím řešen pozměněním názvu tohoto postu. "Bude se jmenovat vysoký představitel," uvedl slovenský premiér, náplň funkce by ale měla zůstat téměř nepozměněna. Bližší informace budou známy až po dalších jednáních.
"Kdybyste tam seděli, viděli byste, jak jsou jednání frustrující," přiblížil novinářům Fico atmosféru za zavřenými dveřmi. Nejdříve v 17 hodin se očekává, že by německé předsednictví mělo přijít s novým návrhem smlouvy. Poté budou probíhat další bilaterální jednání, další večeře a pravděpodobně i další probdělá noc.
Špidla: Účastníci summitu mají rozhodně vůli k dohodě
Český eurokomisař Vladimír Špidla si myslí, že na summitu zemí EU v Bruselu je vidět vůle k dohodě a nalezení kompromisního řešení k vytvoření nové unijní smlouvy. Ta by měla nahradit navrženou euroústavu, kterou odmítly v referendech Nizozemsko a Francie. Dohodu zatím blokuje především Polsko, výhrady měla i Británie, na straně nespokojených bylo také Česko.
13:20 - Požadavky české delegace byly na summitu EU vyslyšeny. Potvrdila to německá kancléřka Angela Merkelová při bilaterálním jednání s českým premiérem Mirkem Topolánkem. "Byli jsme ujištěni, že to, co jsme žádali do mandátu, tam bude," potvrdil novinářům Alexandr Vondra na krátkém briefingu.
12:00 - Jednání představitelů 27 členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu se stále neblíží k výslednému řešení, informovala zpravodajka iHNed.cz. „Stále je těžké odhadnout, zda zde dosáhneme úspěchu,“ konstatoval maďarský premiér Ferenc Gyurcsány na tiskové konferenci. Ještě ve čtvrtek soudila Angela Merkelová, že bude moci oznámit konečné řešení summitu po dnešním obědě, podle Gyurcsányho se tak ale stane nejdříve večer. V současné době probíhá informační briefing místopředsedy české vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry s novináři.
11:00 - Na summitu EU v Bruselu probíhají aktuálně bilaterální rozhovory představitelů členských zemí Evropské unie. Zástupci evropských zemí si od těchto rozhovorů slibují výrazný posun. S českým premiérem Mirkem Topolánkem jedná německá kancléřka Angela Merkelová, která se dnes ještě setká například s polským prezidentem Lechem Kaczynským nebo francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
- Vondra: Česko udrželo Poláky u jednacího stolu /od naší zpravodajky/
- Ze summitu v OBRAZECH /fotogalerie/
- Jednání představitelů EU stále význe /od naší zpravodajky/
- Ze summitu: Nejprve zlobili Poláci, nyní Francouzi /od naší zpravodajky/
Předsedu EP hluboce zasáhla slova Kaczynského
Podle lídra Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa vypustil Kaczynski zcela nepřiměřený komentář pro 21. století. "Hluboce mě to zasáhlo a myslím, že to není zcela v kontextu se summitem EU," uvedl Pöttering. více čtěte ZDE
Po prvním dnu summitu zůstává vše otevřené
Pracovní večeře představitelů členských států EU byla spíše jen zahřívacím kolem, velké debaty se čekají až dnes. "Budeme jednat po celý den, i při obědě," poznamenala s úsměvem Merkelová. Německo je připraveno udělat maximum pro to, aby bylo dosaženo dohody o budoucí ústavní smlouvě zde na probíhajícím summitu v Bruselu, německá kancléřka ale přiznala, že nad úspěchem jejího návrhu visí velký otazník. více čtěte ZDE
Čtvrtek 21. června.
18:00 - V BRUSELU BYL ZAHÁJEN SUMMIT EVROPSKÉ UNIE
16:20 - V Bruselu byl zahájen briefing české delegace před zasedáním představitelů členských států EU. Za zavřenými dveřmi se radí Alexandr Vondra, Karel Schwarzenberg, Jan Kohout a Cyril Svoboda. Premiér Mirek Topolánek dorazil se zpožděním.
Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra oznámil, že dnes na večeři půjde s novináři. Chce tak odvrátit nedávné nařčení české vlády, že se chová špatně k médiím. Večerní pohoštění by mělo proběhnout v belgické restauraci Kitty O’Shea od 20:00 do 22:00.
15:40 - Český premiér Mirek Topolánek se účastní veřejnoprávního summitu Evropské lidové strany. Zhruba v 16:00 se přesune v doprovodu velvyslance ČR při EU Jana Kohouta do sídla stálého zastoupení České republiky při Evropské unii. Zástupci české delegace by poté měli krátce informovat novináře.
13:30 - V současné době je na summit EU akreditováno 2500 novinářů a jejich počet stále narůstá. Podle naší zpravodajky se jedná historicky o jeden z největších počtů zaregistrovaných žurnalistů. Trvale je přitom v Bruselu 1200 novinářů, ve srovnání s Českou republikou, kde pracuje 120 zahraničních zpravodajů.
Summitu EU v Bruselu se za českou delegaci účastní premiér Mirek Topolánek, místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, ministr vlády Cyril Svoboda, poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil. Českou delegaci na belgickém letišti ABELAG přivítá velvyslanec České republiky při Evropské unii Jan Kohout.Rada EU kritizuje Polsko za přeplněné věznice a diskriminaci minorit
Přeplněná vězení, beztrestné policejní násilí, diskriminace homosexuálů, odepírání přístupu k interrupcím a špatný lustrační zákon jsou hlavní výtky komisaře Rady Evropy pro lidská práva Thomase Hammarberga vůči polské vládě. Seznam výhrad, který vznikl po loňském pobytu komisaře v Polsku, nyní Hammarberg předložil ministrům v Radě Evropy.Komisař Varšavě doporučuje vznik nezávislé instituce, která by vyšetřovala stížnosti na brutalitu policie. Z oficiálních dokumentů vyplývá, že od ledna 2003 do září 2006 podali lidé přes 3000 udání na policisty. Žádný nebyl obviněn, napsala čtk.
S napětím očekávaný summit Evropské unie začíná už dnes, ani předcházející horečná diplomatická aktivita a četná prohlášení však nedala jasnou odpověď na otázku, zda se zástupcům 27 členských zemí podaří na obrysech nové smlouvy a reformách unijních institucí dohodnout.
Polsko dává dohodě šanci 50 procent
Na jednu stranu z Polska hrozícího blokováním dohody zazněly určité "smířlivé signály", avšak Varšava si stále klade požadavky, u nichž není jasné, nakolik budou přijatelné pro ostatní.
Polský premiér Jaroslaw Kaczyński dnes šance na dohodu odhadl zhruba na 50:50. Jeho český protějšek Mirek Topolánek v prohlášení k jednání české delegace sice uvedl, že ČR bude podporovat polský návrh o hlasování v orgánech EU, neočekává ale, že by si za ním Česko stálo za cenu krachu. "Koaliční vláda mi nedala mandát vetovat dohodu, pokud polský návrh nebude přijat," upozornil.
Polsko doposud dávalo razantně najevo, že nesouhlasí se systémem hlasování v Radě EU tak, jak ho do budoucna navrhuje předsedající Německo. Dnes však Varšava svůj tón zmírnila, když premiér Kaczyński po jednání se šéfem Evropské komise Josém Barrosem vzkázal, že věří v možný kompromis. Navíc polskou delegaci na summitu v Bruselu povede prezident Lech Kaczyński, který je znám smířlivějším postojem.
Česko připouští možnost veta ve dvou případech
Veto je česká delegace připravena použít ve dvou případech. "Za prvé pokud by se někdo chtěl vracet k dokumentu, který by nesl ústavní a kvazistátní prvky a nebyl by tedy standardně novelizovanou smlouvou. A za druhé, pokud by se během jednání ukázalo, že budou jednotlivým státům umožněny exkluzivní, trvalé výjimky," stojí v Topolánkově prohlášení.
Portugalsko chce od summitu jasný mandát
Portugalské ministerstvo zahraničí den před konáním summitu EU v Bruselu oznámilo, že nepovede rozhovory o nové evropské ústavní smlouvě, dokud se lídři nedohodnou na jasném mandátu. Lisabon přebere prezidenství EU po Německu již 1. července na následujících šest měsíců. Od portugalského předsednictví se očekává, že by mělo dotáhnout do konce jednání o nové smlouvě, která by tak měla být hotova ještě do konce tohoto roku.
"My chceme jasný a srozumitelný mandát," řekl mluvčí portugalské diplomacie, jehož citovala agentura Reuters. Portugalští představitelé dali najevo, že chtějí, aby jednání na summitu objasnila, jak bude vypadat volební systém v Radě EU, který navrhlo Německo a které se příčí hlavně Polsku a České republice. "Volební systém musí být detailně popsán ve směrnicích. Dohoda je nutným předpokladem pro konání mezivládní konference," dodal. Portugalsko je jednou ze sedmi zemí EU, které neratifikovaly již zaniklou evropskou ústavu.
Británii se nelíbí evropské návrhy na zahraniční politiku
Další ze sporů, v němž se angažuje především Británie, se týká Charty základních práv a svobod. Dokument navrhující závěry summitu předpokládá, že v nové smlouvě bude na chartu odkaz a že charta bude právně závazná, což požaduje většina členských států. Britská vláda se však obává, že přijetím charty by se otevřela možnost, aby evropský soud upravoval svým výkladem zákony, které přijal britský parlament. Další kritický postoj zaujala Británie k navrhované evropské zahraniční politice, když předem avizovala, že nepřijme žádnou dohodu, která by nahrazovala roli národní zahraniční politiky a národního ministra zahraničí.
Nizozemský návrh sklízí úspěch
Německé předsednictví vzalo v potaz také nizozemský požadavek na posílení role národních parlamentů. Chce totiž prodloužit z šesti na osm týdnů lhůtu, kterou mají národní parlamenty na zkoumání návrhů legislativy z Bruselu. Zavádí také nový mechanismus, podle nějž mohou národní parlamenty v případě shody vrátit návrh zákona zpět Evropské komisi k přezkoumání. Nizozemský postoj si vysloužil i českou podporu.
