Připustil však, že jeho návrh, který v jiné podobě prezentuje prakticky vše z odmítnuté ústavy, nepřesvědčí euroskeptické vlády v České republice a Polsku.

Slovo ústava mělo velké ambice, ale mnoho lidí to interpretovalo jako příznak vznikajícího evropského "superstátu", řekl Leinen. Namísto toho navrhl vznik Základní smlouvy EU. Je lepší změnit název, než podstatu, řekl a připomněl, že se slovem "ústava" mají problém Britové a Nizozemci.

Základní smlouva by podle něj měla obsahovat v 70 článcích vše podstatné - hodnoty a cíle unie, stejně jako kompetence jejích institucí, včetně jejích reforem. Text víceméně přebírá první část původní euroústavy a přidává k ní jen dvě pasáže - o změnách klimatu, které se od podpisu euroústavy před třemi lety dostaly do popředí zájmu, a o sociální politice, která byla problémem pro řadu Francouzů.

Francouzi a Nizozemci odmítli původní ústavu před dvěma lety na jaře. Německé předsednictví unie se nyní snaží oživit ústavu v jiné podobě a na červnovém summitu unie chce přijmout plán pro přijetí nového textu.

Leinen tvrdí, že výhodou jeho návrhu je stručnost a přehlednost. Bude k němu nicméně připojen odkaz na Chartu základních práv EU, která v některých zemních, včetně ČR, vzbuzuje nelibost. Stejně tak by základní smlouva byla provázána se Smlouvou o politikách EU, která by měla mít 326 článků.

Leinen připustil, že jeho návrh nepřesvědčí země jako ČR a Polsko. Praha a Varšava chtějí změnit nejen "obal" a původní text zkrátit, ale sáhnout i na dohodnuté institucionální reformy Europoslanec, který je známým kritikem českého prezidenta Václava Klause, upozornil, že euroústavu schválily vlády všech členských zemí a podepsaly ji. To, že se vlády střídají, neznamená, že by nebyly vázány předchozími dohodami, zdůraznil.

Nikdo nechce znovu otevírat věci, o na kterých se země dohadovaly více než tři roky, prohlásil Leinen. Podle něj je chybou žádat přerozdělení hlasů v radě EU, jak to požaduje Polsko a v jiné podobě ČR, protože takový postup hrozí izolací.
Leinenova verze má blízko k "minismlouvě", kterou navrhoval budoucí francouzský prezident Nicolas Sarkozy. S podobným návrhem má také v nejbližší době přijít někdejší italský premiér Giuliano Amato.