Bývalý kosovský premiér Haradinaj stanul před soudem v Haagu

Osmatřicetiletý politik, kterého mnozí kosovští Albánci považují za hrdinu, je nejvyšším představitelem kosovských Albánců, který byl dosud souzen.

Hlavní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová označila na úvod procesu Haradinaje a další dva muže, kteří jsou s ním souzeni, za gangstery.

"Nepochybujte o tom, že tento povstalecký velitel, jeho poručík a žalářník mají na svých rukou krev," řekla Del Ponteová v zahajovací řeči. "Všichni tři obvinění jsou gangsteři v uniformách, kteří měli moc... a to je vražedná kombinace," dodala.

Žaloba viní Haradinaje z odpovědnosti za vraždy, pronásledování, znásilňování a kruté zacházení se srbskými, romskými a albánskými civilisty, kteří byli označeni za kolaboranty srbských nepřátel v době, kdy on velel UÇK (1998-99). Toto uskupení usilovalo o násilné odtržení Kosova od Srbska a srbsko-černohorské Jugoslávie. Jeho úderné oddíly, Černí orli, unášely a vraždily lidi, kteří nebyli ochotni spolupracovat s povstalci.

Proces, v němž je souzen také Haradinajův strýc a blízký spolupracovník Lahi Brahimaj (37) a velitel Černých orlů Idriz Balaj (35), je teprve druhý proces s kosovskými Albánci před ICTY. Proti trojici mužů bylo vzneseno 37 obvinění. Všichni je minulý týden odmítli a tvrdí, že jsou nevinni.

"Ve spisech těchto tří mužů není nic šlechetného, hrdinského, vlasteneckého ani chvályhodného: byli to brutální vrahové," řekla Del Ponteová.

Haradinaj, který symbolizoval odpor proti Srbům během kosovského konfliktu, se později stal předsedou strany Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK). Tato strana je nyní členem vládnoucí koalice v provincii spravované OSN. V roce 2004 se stal kosovským premiérem. Po zveřejnění obvinění ICTY na jaře 2005 odstoupil z funkce a sám se vzdal tribunálu. Na proces čekal na svobodě. V případě usvědčení ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti mu hrozí až doživotní vězení.

Jeho podmínečné propuštění na svobodu bylo zdůvodněno snahou zajistit stabilitu v Kosovu před jednáním o jeho budoucnosti. Jednání mezi kosovskými Albánci a Srby o návrhu budoucího statusu Kosova, který připravil zmocněnec generálního tajemníka OSN Martti Ahtisaari, však skončila minulý týden bez jakékoli dohody. Většinoví Albánci žádají nekompromisně nezávislost, zatímco Srbsko tuto možnost naprosto odmítá a nabízí pouze širokou autonomii.

Ahtisaariho návrh slibuje omezenou nezávislost pod mezinárodním dohledem.
"V tomto procesu se řeší zločiny spáchané v Kosovu v roce 1998, ale koná se v době, kdy se konají historická jednání o budoucnosti Kosova. Slyšení nemají žádnou souvislost s jinými diplomatickými událostmi," upozornila dnes Del Ponteová.

V Kosovou, kde je Haradinaj považován mnohými za válečného hrdinu, dnes demonstrovalo na jeho podporou šest tisíc Albánců. Demonstranti se shromáždili v Haradinajově rodné obci, nesli albánské a americké vlajky, jeho podobizny a žádali jeho osvobození.

Místní představitel Haradinajovy strany AAK Arsim Cenaj po skončení protestního pochodu, který se obešel bez incidentů, řekl, že lidé budou Ramushovi vyjadřovat trvale podporu. "Jsme přesvědčeni, že spravedlnost zvítězí," řekl.