Havel vyzval svět k boji za demokracii

Svět má podle bývalého českého prezidenta Václava Havla morálně podporovat odvážné lidi, kteří zveřejňují svědectví o situaci v nedemokratických zemích. Havel to uvedl v pondělí ve Washingtonu na zahajovacím večeru Fóra o Barmě (The Burma Forum), který uspořádalo české velvyslanectví v USA ve spolupráci s americkou nadstranickou Stanleyho nadací.

Diktátorské režimy jsou na pohled odlišné, ale jejich společným jmenovatelem je manipulace s lidmi, podotkl Havel. Za důležité označil propagovat osoby, které mají odvahu otevřeně na veřejnosti hovořit o zvůli v zemích, jejichž vlády pošlapávají občanská a lidská práva. Významné je také "ukázat těm, kteří s těmito vládami spolupracují, co se v těchto zemích děje", řekl.

Na večeru, který navštívili zástupci amerického ministerstva zahraničí, Bílého domu, washingtonští diplomaté a představitelé organizací na podporu lidských práv, byl promítnut film bulharské novinářky Mileny Kanevaové Totální popření (Total Denial). Snímek oceněný porotou v čele s Havlem na pražském festivalu Jeden svět vypovídá o situaci v Barmě ovládané vojenskou juntou, která tvrdě potlačuje barmskou národnostní menšinu Karenů. Podle Kanevaové je důležité prolomit "železnou oponu mlčení" kolem Barmy a upoutat na její diktátorský režim pozornost světové veřejnosti.

Havel se dlouhodobě angažuje v podpoře barmských demokratických sil. Otevřeně vystupuje na obranu nejznámější postavy barmské opozice, nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij a dalších barmských disidentů. Loni v červnu také spolu s jihoafrickým arcibiskupem Desmondem Tutuem vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby přijala rezoluci požadující po barmské vojenské vládě změnu její represivní politiky.

Rada bezpečnosti se návrhem na hluboké politické reformy v Barmě, který předložily Spojené státy, zabývala letos v lednu. Čína a Rusko jako stálí členové rady ovšem rezoluci vetovaly s odkazem na to, že problematika lidských práv RB OSN nepřísluší, neboť OSN má pro tento účel vytvořené jiné instituce.

Návrh rezoluce požadoval od vojenské vlády v Rangúnu, aby propustila na svobodu všechny politické vězně, začala respektovat lidská práva, ukončila vojenské útoky na civilní obyvatelstvo v regionech osídlených národnostními menšinami i aby znemožnila znásilňování páchané vojáky. Rezoluce neobsahovala žádné sankce.