Srbský prezident vyzval parlament k odsouzení masakru v Bosně

Právě se stalo
Srbský prezident Boris Tadič vyzval parlament k odsouzení masakru Muslimů ve Srebenici v roce 1995 poté, co dopoledne soud v Haagu označil operaci jako genocidu.

"Pro nás pro všechny je nejobtížnější pasáží verdiktu ta, která tvrdí, že Srbsko neudělalo pro zabránění genocidě maximum," postěžoval si Tadič na tiskové konferenci v Bělehradu. Soud dále také rozhodl, že Srbsko samotné nenese za genocidu v Bosně zodpovědnost.

Předchozí zpráva
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), nejvyšší soudní instance OSN, rozhodl, že masakr bosenských Muslimů v bosenské Srebrenici v roce 1995 nemá na svědomí Srbsko. Tribunál dospěl k závěru, že Bělehradu se nepodařilo krveprolití zabránit, zároveň ale konstatoval, že Srbsko za tuto genocidu nenese přímou odpovědnost.

Komplikovaný rozsudek četla předsedkyně ICJ Rosalyn Higginsovou téměř dvě hodiny. V dané kauze bylo Srbsko obviněno Bosnou, že se genocidy dopustilo v Bosně za války v letech 1992-1995. Soudci rozhodli ve prospěch Srbska v poměru hlasů 13:2.

Soudu chybí důkazy
"Verdikt zní, že činy genocidy ve Srebenici nemohou být přisuzovány zodpovědnosti srbských státních orgánů," řekla soudkyně Rosalyn Higginsová. Podle ní totiž nebylo dokázáno, že vojska Svazové republiky Jugoslávie (SRJ) se tohoto masakru zúčastnila a není potvrzeno, že generál Ratko Mladić by měl být považován za odpovědného činitele SRJ.

Předsedkyně Higginsová dále zdůraznila, že přestože existovaly během války mezi Republikou Srbskou a SRJ úzké vztahy včetně finanční pomoci, neznamená to, že existovala absolutní závislost armády RS na mocenských orgánech SRJ.

Soud také rozhodl, že ve věci paravojenské skupiny "Škorpion" zodpovědné za zločiny na území Bosny a Hercegoviny neexistují důkazy o její absolutní kontrole Bělehradem.

Bosna v roce 1993 obvinila z etnických čistek bosenských Muslimů někdejší Federální republiku Jugoslávie (FRJ). Z tohoto státního útvaru ale později vznikl stát Srbsko a Černá Hora, jehož existence byla uznána OSN až v roce 2002. Loni se pak Černá Hora od Srbska odtrhla a nyní obě země existují jako samostatné státy.

Srbsko zpochybňovalo kompetenci ICJ rozhodovat v dané věci a vyzvalo soud, aby odmítl bosenskou stížnost, která původně mířila proti jinému státnímu útvaru. Bělehrad varoval, že obvinění Srbů z genocidy oživí napětí mezi etniky v oblasti.

Při devět týdnů trvajících přelíčeních loni v únoru Bosna argumentovala před 16 soudci tím, že vraždy, znásilňování a mučení spáchané jejím sousedem byly "mezinárodní genocidou" pramenící z vyostřeného nacionalismu. Bosna také uvedla, že v případě uznání viny Srbska bude chtít odškodnění.

Genocida však podle právnické definice musí být prokázána nejenom činy, ale i záměrem je spáchat. Právě prokázání tohoto záměru Srbsku bylo podle expertů nejsložitější. Proti rozhodnutí ICJ není možné se odvolat.