Aféru s gripeny vyvolala švédská televize, tvrdí mluvčí SAAB

Velký zájem švédských vyšetřovatelů o případ údajné korupce při obchodních jednáních mezi Českou republikou a britsko-švédským konsorciem BAE-SAAB, který se týkal švédských stíhaček JAS 39 Gripen, údajně vyvolala ještě neodvysílaná zjištění reportérů veřejnoprávní Švédské televize. Tvrdí to ředitelka informačního oddělení firmy SAAB Helena Staalnertová.

Program o možné korupci v česko-švédské-britském obchodním řízení odvysílá Švédská televize (SvT) v úterý večer, ale některé informace o jeho obsahu již pronikly na veřejnost. To podle Staalnertové vedlo státního zástupce Christera van der Kwasta k rozhodnutí prozkoumat roli koncernu SAAB v celém případu. Staalnertová zároveň zdůraznila, že SAAB se ničeho nezákonného nedopustil. Kauza se týká plánovaného prodeje 24 stíhaček gripen českému letectvu v roce 2001; šlo o společný podnik mezi Saabem a BAE v poměru 50:50 a obchod byl nakonec zrušen.

Podle internetové stránky SvT se v investigativním pořadu "Uppdrag granskning" (Úkol: Prošetřit) objeví nová fakta, která ukáží, že "Švédové mohli být zapojeni" do případu korupce, jehož vyšetřování bylo zahájeno ve Velké Británii. Žádná konkrétní jména a podrobnosti však zatím nebyly zveřejněny. Reklama na pořad však slibuje odhalení "tajných smluv koncernu SAAB". Všechny švédské sdělovací prostředky v úterý věnují případu velkou pozornost - většinou ale zatím odkazují na informace, jež přinesl britský deník Financial Times.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který stál v čele armády do prosince 2002, odmítl, že by se tehdejší vedení české armády při tendru na nákup stíhaček setkalo s nestandardními praktikami firmy BAE. "Vůči mně nebyl použit žádný nátlak, " řekl. Podle něj však nebylo koncepční, že se vláda rozhodla gripeny koupit či později pronajmout. Šedivý si myslí, že by bylo vhodnější nakoupit levnější letouny F-16 a časem se soustředit na nákup nových moderních stíhaček. "Gripen jako letadlo odpovídá své době," dodal.

Diskuse na vládní úrovni o nákupu nových stíhaček pro českou armádu zesílila na konci devadesátých let. Ve výběrovém řízení vyhlášeném za vlády Miloše Zemana začátkem roku 2001 zůstalo britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab s gripeny jako jediný uchazeč po odstoupení amerických firem Lockheed Martin a McDonell-Douglas/Boeing, evropského konsorcia EADS a francouzské firmy Dassault Aviation.

Smlouvu o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen v dubnu 2002 schválil právě Zemanův kabinet. Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování ale neschválila sněmovna a definitivně jej za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) odsunuly stranou katastrofální povodně v srpnu 2002, po nichž bylo nutné investovat peníze do obnovy postižených oblastí. Špidla se odmítl k vyšetřování vyjádřit.

Česko nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny přiletěly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.