Litviněnkova smrt nechává Rusy klidnými

Otrava a smrt někdejšího agenta ruské tajné služby FSB Alexandra Litviněnka nevyvolává v Moskvě zdaleka takový zájem a rozhořčené reakce jako v západních zemích. Pro mnohé Brity jde naopak o důkaz toho, že moskevský režim se dosud nezměnil. Pro Rusy je zpravodajství o události potvrzením protiruské zaujatosti a neúcty k Rusku na Západě. Mapy Londýna v novinách se zakreslenými body zvýšené radiace jsou ale v každém případě něco, co Británie nezažila ani za nejhlubší studené války.

Britský tisk se nejprve prakticky shodoval, že za Litviněnkovou smrtí je Kreml, ale velmi brzy se na jeho stránkách objevily pochybnosti. Míra jistoty stoupá s mírou bulvárnosti titulu a takový News of the World měl jasno už v neděli: Litviněnka podle něj zabil jakýsi atentátník Igor, který se nyní skrývá v Itálii. Nenašel se ale snad jediný deník, který by nepoužil nějakou paralelu s Jamesem Bondem.

Kreml a tajné služby účast na smutném konci svého kritika odmítly a přes provládní média z činu obvinily ruského oligarchu Borise Berezovského žijícího v Londýně. K dementi byl na tiskové konferenci přinucen dokonce osobně prezident Vladimir Putin. Ruská opozice sice připouští možnost, že za otrávením Litviněnka mohou být ruští agenti, zároveň ale vyjadřuje pochybnosti. Britští novináři z Moskvy píší, že za nynější atmosféry si každý dává velký pozor na to, co řekne.

Britská vláda mlčí
Britská vláda se k možnému pachateli nevyjádřila. Jednak to není v její kompetenci, a jednak se snaží nezkomplikovat dále vztahy s Kremlem, zejména když nemá jasné důkazy. Britská policie případ vyšetřuje stále jako "podezřelé úmrtí", čímž dává najevo, že zatím ani nedospěla k závěru, že šlo o vraždu. Někteří britští oficiální činitelé novináře důvěrně upozornili, že za Litviněnkovou smrtí možná je ta či ona složka ruské vlády, ale prokázat to bude mimořádně obtížné.
Pro ty, kteří se snaží hlavolam vyřešit, stojí proti sobě dvě hlavní indicie. Použitý radioaktivní izotop polonia 210 prokazuje vysokou úroveň odbornosti a přístup do státních laboratoří nebo k materiálu, který je zpravidla jen v rukou státu. Na druhé straně kardinální pravidlo kriminálního vyšetřování - zjistit komu skutek prospěl, neukazuje jednoznačně na Moskvu. Krátkodobě Litviněnkova smrt Putinovi spíše uškodila.

Britové kromě toho uznávají, že Litviněnko sice byl Putinovým kritikem, ale málo známým a málo nebezpečným a některé jeho závěry nebyly považovány za příliš věrohodné.

Rusko má jasno. Za vraždou stojí Berezovskij
Podle ruských provládních médií a jejich zdrojů z ruských tajných služeb stojí za smrtí "přeběhlého čekisty" nejspíš Moskvou nenáviděný Berezovskij, na kterého je v Rusku vydán zatykač kvůli údajné přípravě ozbrojeného převratu. Někdejší mediální oligarcha dlouhodobě kritizuje prezidenta Putina a prokremelští komentátoři třeba z deníku Izvestija tvrdí, že kvůli očernění Moskvy by byl schopen zosnovat i vraždu vlastního spojence.

Britové sice Berezovského - v jehož kancelářích byla rovněž zjištěna zvýšená radioaktivita - také vedou mezi podezřelými, ale současně připomínají, že jeho obvinění je zase velmi vítané pro Moskvu, která se ho snaží diskreditovat všemi prostředky. Podle Litviněnka byl ostatně už dávno vydán rozkaz, aby byl Berezovskij zabit.

Na západě žijící ruští emigranti, bývalí pracovníci ruských tajných služeb, například Oleg Gordijevskij, o účasti FSB či vojenské rozvědky na Litviněnkově smrti nepochybují. Zdůrazňují, že Litviněnko byl bývalým kolegům trnem v oku už od doby, kdy napsal knihu o údajném podílu ruské tajné služby na explozích v ruských obytných domech v roce 1999. Nyní prý navíc vyšetřoval podíl FSB na vraždě novinářky Anny Politkovské. S jejím listem Novaja gazeta občas spolupracoval. Právě pachatelství ruských tajných služeb nebo dokonce jejich bývalých členů bez Putinova vědomí považují za nejvíce pravděpodobné i britští novináři. Jen okrajově se zatím hovoří o "čečenské stopě" a za málo pravděpodobnou se považuje teze o sebevraždě, která do Londýna rovněž dorazila z Moskvy.

Nezávislí komentátoři v Rusku připomínají, že od letošního června mají moskevští tajní agenti právo protivníky Ruska v zahraničí zabíjet. Právě tento předpis považuje britský tisk za skandální a často bývá citován jako jeden z důkazů toho, že kremelský režim je na scestí. Právo zabíjet má sice už zmíněný britský agent James Bond, ale to je ve filmu, ve skutečnosti je to pro britské agenty nelegální.

Ruští poslanci při přijímání příslušných zákonů hovořili hlavně o boji s terorismem. Jak ale připomněl Andrej Soldatov z analytického projektu Agentura.ru, pokud ruský prezident před časem dal příkaz tajné službě najít a zabít vrahy ruských diplomatů v Iráku, proč by "specnazovci" FSB neměli mít k dispozici i nejrůznější jedy.

Litviněnkova smrt je podle jeho názoru navíc z určitého pohledu výhodná jak pro Berezovského, tak pro nacionálně a prokremelsky zaměřené "siloviki", tedy lidi ze silových resortů ruské administrativy. Berezovskij může dál vykreslovat Putina jako ničeho se neštítící monstrum, činovníci zase jako člověka, který nakonec uchrání zemi před "podlými emigrantskými intrikami".