Japonsko stárne a propadá depresím

Třiasedmdesátiletý muž, vyčerpaný péčí o churavějící manželku, se oběsil ve svém domě nedaleko Tokia. Takováto tragédie se stala v "nejstarší" zemi světa Japonsku podle agentury Reuters prakticky běžnou událostí. Země má v poměru k počtu obyvatel nejvíce starých lidí na světě. Asi 21 procent z jeho 127milionové populace je ve věku nad 65 let.

Japonsko, vědomo si měnících se potřeb svých lidí, zavedlo pečovatelské služby pro staré, které jsou financovány z daní placených lidmi nad 40 let. Toto opatření se setkalo s oceněním. Podle expertů je ale třeba, aby vláda dělala víc, aby také pomáhala rodinám starých lidí předcházet vyčerpanosti, frustraci a nedostatečné péči ze strany jejich milovaných, které mohou vést k depresím a občas i k vraždě či sebevraždě.

Ačkoli neexistují oficiální statistiky o počtu takových případů, podle policejních záznamů však spáchalo loni sebevraždu 10.894 osob nad 60 let. Má se za to, že hlavním důvodem, který je k tomu vedl, bylo špatné zdraví. Podle vládní studie zveřejněné v letošním roce 30 procent "pečovatelů" ve věku nad 65 let pomýšlelo na dobrovolný odchod ze světa.

Mladší žádají pečovatelskou službu pro starší
Potíže přestárlé generace mladší ročníky vnímají. Více než 2,7 milionů Japonců požaduje domácí pečovatelskou službu pro přestárlé. Jejich počet ještě poroste, protože populace bude vinou nízké porodnosti a jedné z nejdelších průměrných délek života stárnout.

Na vině jsou i japonská kultura a výchova
Japonky žijí v průměru do 85 let, zatímco Japonci do 78. Tak jak bude obyvatelstvo stárnout, bude přibývat sociálních problémů souvisejících se starou populací, včetně vražd a sebevražd. Pokud ovšem vláda účinněji nezasáhne proti problémům, z nichž podle odborníků jsou nejhorší deprese. Dobrovolná pečovatelka Fumiko Makinová je toho názoru, že za problémy, s nimiž se střetávají rodiny starých a nemohoucích lidí nese částečně vinu japonská kultura a výchova.

Pro Japonku sňatek tradičně znamenal, že se stala služkou manželovy rodiny. Péče o starou tchýni a tchána byla považována za součást prací v domácnosti. Svěření starého člověka do péče ústavu je často pojímáno jako forma opuštění, zatímco zvyk, podle něhož nejstarší syn zdědí veškerý rodinný majetek, znamená, že břímě péče o staré rodinné příslušníky nese na bedrech výlučně jeho manželka.