ČR nešetří sociálními dávkami. Je nejštědřejší z nových členů EU

Česká republika vydává na nejrůznější sociální dávky nejvíce peněz z nových členských států Evropské unie, s výjimkou Slovinska. Za starými členy společenství však stále výrazně zaostává. Vyplývá to z nové statistiky Eurostatu. Největší sociální ochranu od státu požívají Lucemburčané, nejmenší naopak Lotyši.

Eurostat sociální výdaje přepočítal na jednotku PPS (Purchasing Power Standards), tedy jednotku kupní síly. Český stát v přepočtu na hlavu vydává na sociální dávky téměř 3000 PPS, což je zhruba o 1000 PPS více než na Slovensku. V Lotyšsku je tato úroveň navíc například třikrát nižší.

Sociální stát v ČR má ale do podoby, která platí v západní Evropě, stále ještě velmi daleko. Lucembursko, jeden z nejbohatších států EU, vydává na hlavu třikrát více než Česko. Velký rozdíl je patrný i při srovnání s ostatními starými členskými státy Evropské unie.

Česko za svými západními sousedy zaostává, i když se sociální výdaje přepočtou na podíl z hrubého domácího produktu (HDP), ačkoliv tady rozdíl není zdaleka tak propastný. Sociální dávky v ČR ročně odkrojí z HDP asi pětinu, přičemž nejštědřejší Lucemburčané sociálně potřebným "obětují" 23,8 procenta HDP. Nejštědřejší jsou v tomto ohledu Švédové, které sociální stát přijde na 33,5 procenta HDP.

Je navíc velmi pravděpodobné, že rozdíl mezi Českem a západní Evropou se bude poměrně rychle snižovat. HDP České republiky totiž roste jedním z nejrychlejších temp v evropském společenství. S rychlým růstem ekonomiky se tak logicky zvyšují sociální výdaje v přepočtu na PPS.

V Evropské unii nejvíce "sociálních" peněz putuje starým lidem a na dávky pro pozůstalé. Tyto dvě kategorie tvoří v průměru více než 45 procent všech výdajů na sociální dávky.