Papež Pius XI. vystupoval proti Hitlerovi

Papež Pius XI. v roce 1938 v době blížícího se konce svého pontifikátu a krátce před vypuknutím druhé světové války neohroženě vystupoval proti Adolfu Hitlerovi i italském vůdci Benitovi Mussolinimu.

V době setkání zástupců Británie, Francie, Itálie a Německa v Mnichově v září 1938, která rozhodla nejen o rozbití tehdejšího Československa, dokonce vyzýval v poselství prostřednictvím Vatikánského rozhlasu k míru.

Informoval o tom francouzský historik Philippe Chenaux na základě prvních studií dokumentů z tajného archivu z let 1922-1939, které se Vatikán rozhodl v těchto dnech zveřejnit.

"Nemám strach. Raději budu žebrat o almužnu, než se nechat zlomit italským diktátorským režimem," citoval Chenaux z papežova deníku, který v té době vedl jeho sekretář pro vztahy mezi státy (ministr zahraničí) Domenico Tardini.

Jsou v něm zachyceny i soukromé konverzace Pia XI. s Tardinim, z nichž mimo jiné vyplývá, že papež byl v roce 1938 rozhodnut postavit se proti Mussolinim nařízeným protižidovským zákonům.

Vyzýval rovněž k míru v období mnichovské dohody, která měla původně zabránit válce, ale poměr sil ve prospěch nacistického Německa změnila natolik, že se vlastně stala jejím skutečným počátkem.

Vatikán v pondělí zpřístupnil odborníkům několik desítek tisíc diplomatických listů, soukromé korespondence a dalších dokumentů uložených v archivech.

Z listin by mohlo být patrné, co katolická církev věděla a jak jednala v době nástupu nacismu v Německu a během občanské války ve Španělsku. O otevření archivů rozhodl papež Benedikt XVI.

Podle expertů by studium obsahu zhruba 30.000 svazků z archivů Vatikánu, které se vážou k období nástupu nacismu, komunismu a nacionalismu na evropském kontinentu, mohlo trvat řadu měsíců i let.

Dokumenty však již nezahrnují období vlády "válečného" papeže Pia XII., jenž vykonával úřad v letech 1939-1958. Po válce byl později obviňován, že ke zvěrstvům páchaným nacisty na Židech mlčel a nevystupoval aktivně proti holokaustu.