Otevřený dopis premiérů vlád V4

Předsedové vlád zemí Visegrádské "čtyřky" zaslali premiérovi Tonymu Blairovi otevřený dopis, ve kterém apelují na britského premiéra, aby se přičinil o přijetí evropského rozpočtu na léta 2007 až 2013 ještě během prosince. Británie v současnosti předsedá EU. Zároveň v těchto dnech je Tony Blair na návštěvě v některých nových zemích EU (dnes je v Estonsku a v pátek v Maďarsku) a cílem jeho návštěvy je sblížení názorů zemí na rozpočet, o kterém se bude jednat za čtrnáct dní. Uvádíme plný text otevřeného dopisu.

K finanční perspektivě EU

V nadcházejících týdnech se setkáme s historií. Chystáme se přijmout první finanční perspektivu pro rozšířenou Unii. Jsme přesvědčeni, že se můžeme spolehnout na závazek Velké Británie, jak tomu bylo i v předvstupním období.

Od konce studené války byla Velká Británie vždy jedním z největších zastánců rozšíření EU. Přístupové rozhovory byly zahájeny za minulého britského předsednictví v březnu 1998. Velká Británie pomohla novým demokraciím ve střední a východní Evropě a přímo i nepřímo přispěla k realizaci jejich cíle v podobě vstupu do EU.

Přesto nyní, tři týdny před Evropskou radou, sílí naše obavy a očekávání. Dohoda o finanční perspektivě na léta 2007-2013 je klíčová pro členské země a pro Unii jako celek. Pro všechny z nás je nezbytné, abychom společně chápali, jaké cíle bychom měli sledovat a jaké zdroje jsme připraveni mobilizovat. Zajistit fungování Unie je pak zvlášť důležité pro nové členské země, které přistoupily v roce 2004.

První květen 2004 byl pro Evropu dějinným mezníkem. Tomuto historickému momentu však předcházel a také po něm následoval dlouhý proces. A tento proces může být završen jedině tehdy, bude-li Unie účinně fungovat. Finanční perspektiva Unie na léta 2007-2013 je nezbytnou podmínkou předvídatelnosti a stability společných politik. Je základem toho, aby nové členské země připravily a implementovaly své rozvojové plány. Očekáváme, že nový rozpočet posílí ekonomický růst a zaměstnanost, zvýší konkurenceschopnost a podpoří strukturální reformy ve členských státech. Bez prosincové dohody by se reakce na tyto výzvy, jakož i ambice nových členů EU vyrovnat se původním, zpozdila a důvěra ve schopnost rozšířené Evropské unie k nalezení dohody by se vážně podkopala. Co je pro Evropu, usilující o zvýšení její konkurenceschopnosti, naléhavější, než vyřešení sociálních a regionálních rozdílů prostřednictvím kohezní politiky? Použití zdrojů Evropské unie v nových členských státech na zlepšení infrastruktury, podporu inovací a lidských zdrojů reaguje na jednu z největších výzev Unie na začátku 21. století.

V červnu jsme v Bruselu byli blízko dohodě. Některé země se k návrhu, který byl v té době předložen, vyjádřily kriticky. Nezapomeňme však, že kritika se v ničem netýkala kohezních prostředků předpokládaných pro nové členské země. Od té doby začaly kolovat nové myšlenky a nové návrhy, společně však sdílíme stanovisko, že princip solidarity by měl i nadále zůstat základním pilířem Evropské unie. Je však klíčové, abychom při hledání nových řešení neopomněli politický záměr, kterým je dát novým členským zemím stejnou šanci k úspěšnému dohánění, jak tomu bylo u dřívějších příjemců z kohezní politiky. To je způsob, jak učinit Evropu silnější ekonomicky i politicky.

Pro nás je v sázce mnoho. Otázka úspěchu či neúspěchu prosincové Evropské rady ovlivňuje odpověď na to, zda se naplní všechna naše očekávání spojená s nedávným rozšířením. Velká Británie byla vždy zastáncem rozšiřování Unie. Toho jsme si vždy vážili. A to nám dodává povzbuzení, že předsednictví Velké Británie si je jistě vědomo své odpovědnosti za dosažení úspěchu.

Dosažení dohody o finanční perspektivě na léta 2007-2013 by všem členským státům Evropské unie poskytlo silný impuls pracovat společně v duchu našich jednání v Hampton Court s cílem modernizovat naši Evropu.

MIKULÁŠ DZURINDA, premiér Slovenské republiky
FERENC GYURCSÁNY, premiér Maďarské republiky
KAZIMIERZ MARCINKIEWICZ, premiér Polské republiky
JIŘÍ PAROUBEK, premiér České republiky