EP odložil ratifikaci protokolu o rozšíření celní unie s Tureckem

Evropský parlament dnes odložil ratifikaci protokolu o rozšíření celní unie mezi EU a Tureckem na deset nových členských zemí. Poslanci tak překvapivě vyšli vstříc přání konzervativní Evropské lidové strany; pro odklad se vyslovilo 311 poslanců, 285 bylo proti a 63 se zdrželo.

"Pětadvacítka" má v úmyslu jednání s Turky zahájit v pondělí 3. října. Odklad ratifikace protokolu v EP na to nemá formálně žádný vliv, politicky však představuje významný signál.

V rezoluci o nadcházejícím startu jednání s Tureckem parlament uvedl, že nesdílí názor Evropské komise a Rady EU, podle nichž Turecko splnilo všechny podmínky pro zahájení rozhovorů. Rezoluce zdůrazňuje, že jednání musí mít otevřený konec; pokud Turecko nedokáže dostát podmínkám členství, mělo by být k EU připoutáno jinak. Pro kompromisní text se vyslovilo 356 poslanců, 181 bylo proti a 125 se zdrželo.

"Nedostali jsme od Turecka ujištění, že jeho jednostranná deklarace není součástí ratifikace protokolu. Žádáme proto, aby se hlasování o protokolu odložilo," prohlásil předseda klubu Evropské lidové strany-Evropských demokratů (ELS-ED) Hans-Gert Pöttering (německá CDU) na začátku vzrušené debaty o Turecku.

Podpis zmíněného protokolu formulovala EU jako podmínku zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem. Ankara k němu v červenci připojila jednostranné prohlášení, že tento krok neznamená uznání Kyperské republiky, která leží na jihu rozděleného ostrova a je členem EU. Unie na to reagovala minulý týden protideklarací, ve které řekla, že Turecko musí záhy uznat Kypr, jinak mu hrozí zmrazení rozhovorů.

Ankara uznává jen severní Kypr, který obsadila před 31 lety, protože tehdy chtěli kyperskořečtí nacionalisté připojit ostrov k Řecku.

Pokud Turecko "nebude schopno na sebe vzít všechny povinnosti, jež členství vyžaduje", je třeba pro ně zajistit "prostřednictvím co nejsilnějšího pouta pevné místo v evropských strukturách", píše se v dnešní rezoluci Evropského parlamentu. Poslanci tak dali jasně najevo, že si dovedou představit pro Turecko i jiné postavení než členství.

Právě o takové ustanovení usiluje nyní Rakousko při debatě o mandátu pro jednání, který bude na rozdíl od rezoluce pro členské státy závazný. Britský ministr pro evropské záležitosti Douglas Alexander dnes ujišťoval, že jeho předsednická země "pracuje tvrdě", aby mandát byl hotov do 3. října.

Velvyslanci členských zemí unie se sejdou opět ve čtvrtek, aby se pokusili dohodnout. Podle diplomatů se Rakousko nebojí izolace a zatím hrozí, že dohodu neumožní, pokud text rovněž nepoukáže na jinou možnost výsledku jednání než je vstup Turecka do EU.

Parlament v rezoluci požádal, aby jednání bylo přerušeno, pokud by Ankara dále odmítala uznat Kyperskou republiku, nebo pokud by v Turecku dál docházelo k porušování lidských práv, demokratických principů, práv menšin či nadvlády práva. Zdůraznil také, že EU tak jako tak nemůže Turecko přijmout, pokud bude platit stávající smlouva z Nice, tedy dokud se unie nevybaví novou ústavou.