Sociologové poznamenávají, že právě New Orleans patří mezi města, odkud se lidé z celých USA nejméně stěhovali jinam. Poznámka je míněna proto, neboť se předpokládá, že zdejší lidé budou hodně lpět na městě, aby vyhlíželo tak jako před katastrofou. Všem je jasné, že to půjde velmi ztěžka.


Prezident Bush poté, co shlédl z helikoptéry obraz hrůzy, který se skýtal po živelné katastrofě v New Orleans a okolí prohlásil, že desítky tisíc domů bude potřeba opravit.
Momentálně neexistuje jakýkoliv plán na obnovu města. Ten teprve vlastně vzniká. Panují obavy, jak dopadne starobylá Francouzská čtvrť nebo Garden District. Deník The New York Times píše, že daleko přednější, než plány jak tyto čtvrtě rekonstruovat, bude veškerá pozornost v prvé řadě soustředěna na opravu a budování infrastruktury.

Ještě předtím bude muset být celá oblast detoxikována, protože domy, dvory, všechno zasažené povodněmi je zamořeno "toxickou polévkou", jak je nyní označována voda kontaminovaná ropnými produkty, chemikáliemi z průmyslu i domácností, tlejícími těly lidí i zvířat.

"Systémy infrastruktury v New Orleans jsou sice konstruovány na možné zatopení, ale zařízení jsou značně znečistěná a budou i poničená. Všechny transformátory musí být vysušeny," říká Randy Helmick šéf městského řídícího centra. Podle něj se nedá nic spustit, dokud nebude každý dům prohlédnut, v jakém jsou v něm stavu instalace. "To bude obrovský, obrovský úkol," dodává Helmick.

Ostatní upozorňují na skutečnost, že město je zaplaveno nejen vodou, ale došlo k smíchání vody s naftovými produkty, chemickými produkty a odpadky. "V zaplavené oblasti je toxickými látkami zamořena každá píď země," říká W. Paul Farmer z Americké asociace pro plánování.


Když konečně bude moci dojít k rekonstrukci města, vznikne další problém, který lze rozdělit na pragmatickou část, kam patří například vlastnictví pozemků a část subjektivní - pocitovou, že lidé budou chtít staré obnovit. Tak například vidí další budoucí problém New Orleans Witold Rybczynski, který je profesorem urbanismu na Pensylvánské universitě.


Se svým upozorněním o možné budoucnosti New Orleans přispěchal i světově proslulý architekt Daniel Libeskind, známý projektem Světového obchodního centra. Mluví o tom, že Berlín byl při Druhé světové válce z velké části poničen a poté se musel bránit snahám obnovit jej po staru, nakonec se ale podařilo vybudovat město, které reprezentuje 21. století.
V New Orleans podle Libeskinda není vhodné replikovat stavby a kýčovitě cosi simulovat. Myslí si, že je potřeba vyjít z historických kořenů, ale nově. Je to velká výzva, ale "co může být kreativnější než jazz,"tvrdí Libeskind s narážkou na historii New Orleans. "To je to správné téma. Dá se budovat s využitím více hlasů, ale vytvořit harmonickou strukturu," dodává slavný architekt. Ten se mimo jiné podílí i na obnově města Unawatuna na Srí Lance, které zničilo tsunami.