Rakouský kancléř vítá odškodnění, ale „otázka Benešových dekretů, to bolí“

BERLÍN 12. prosince (zpravodaj ČTK) - Český záměr odškodnit některé občany ČR německé národnosti uvítal rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v dnešním německém listu Passauer Neue Presse. Vyjádřil ochotu Rakouska podílet se také na vytváření fondů pomoci, vyzval ale Česko, aby se v rozšířené EU vyrovnalo s těmi zákony, které podle něj po válce znamenaly bezpráví vůči Němcům.
"Musí se však uplatnit výlučně příslušný právní rámec existující v České republice a přirozeně také evropský právní rámec," řekl opatrně Schüssel k možnostem odškodnění a vyrovnání s minulostí. Naproti tomu do otázek restitucí majetků se nevměšujeme, konstatoval.
Rakouský kancléř považuje za "velmi důležité", že se vstupem ČR do EU se podle jeho vyjádření musejí zrušit rozsudky například vynesené nad některými Němci v nepřítomnosti, které dodnes právně platí. Také československý zákon o amnestii z roku 1946, který ospravedlňoval násilí na Němcích v takzvané divoké fázi odsunu od května do začátku srpna 1945, se podle Schüssela "musí zrušit". "To je důležitý a oprávněný požadavek, který nevznášíme jenom my, ale nastolil ho také Evropský parlament. Jsem přesvědčen, že to česká vláda také uskuteční."
Vyzdvihl přitom návrh českého vicepremiéra Petra Mareše na humanitární gesto pro české Němce, kteří nebyli odsunuti, trpěli ale po válce některými nespravedlnostmi. "Přemýšlíme o tom, jak bychom se v rámci různých možností zapojili, a to o jakémsi podpůrném fondu pro sociálně nejtvrdší případy," uvedl Schüssel bez dalšího upřesnění.
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář nedávno uvedl, že se uvažuje o vzniku společného česko-rakouského fondu. V žádném případě to však nemá být iniciativa podobná Česko- německému fondu budoucnosti, který vznikl na základě společné deklarace ČR a Německa k bilaterálním vztahům z roku 1997.
Schüssel by dále nepovažoval za "tak špatné", kdyby se Německo a Polsko, ale také Česko a Rakousko vyjádřily i k tématu vyhánění v minulosti. Nespecifikoval způsob, ale uvědomuje si však, že to není jednoduché. "Například Centrum proti vyháněním nebo otázka Benešových dekretů, to bolí, to jsou rány, které se ještě nezhojily a ti lidé přece ještě žijí," říká Schüssel.
S dojetím pak rakouský kancléř líčí svou účast na sudetoněmeckém srazu v bavorském Augsburgu v roce 2001, kde přebíral od landsmanšaftu vyznamenání. "To je mimořádně dojemné, když tam na scéně hraje opravdový amatérský orchestr... Je to pravé a nefalšované a není to revanšistické či co. To je opravdová touha po uznání a po vyjádření, že vyhnání statisíců byla nespravedlnost," říká.
Se zřetelem na všechna vyhánění dospíváme k tomu, že jsme tak podstatně chudší, soudí kancléř. "Uvnitř Evropské unie se může a musí" dospět k vyrovnání s minulostí. "Pak si je každý jist, že existují pevné meze a suverenita je zakotvena. Nikomu se nic nemůže stát. Ta síť, která nás nese, je velké štěstí," říká Schüssel o EU.