Izraelská vláda schválila návrh propustit 104 dlouhodobě vězněných palestinských Arabů. Svým krokem chce Jeruzalém přispět k obnovení mírových rozhovorů s Palestinou a zároveň k ukončení několikaletého ochromení pokroku ve vztazích mezi oběma stranami.
Pro propuštění Arabů vězněných většinou za vražedné útoky na Izraelce hlasovalo na závěr bouřlivého zasedání 13 ministrů vlády Benjamina Netanjahua.
Proti se postavilo sedm členů kabinetu a dva se hlasování zdrželi, řekl agenturám činitel izraelské vlády. Přesto se odsouhlasení návrhu předpokládalo.
Propuštění vězňů, kteří jsou v izraelském vězení 19 až 30 let, požadoval palestinský prezident Mahmúd Abbás jako podmínku pro obnovení rozhovorů. Obě strany dotlačily k jednání Spojené státy a na úterní rozhovory mají navázat devítiměsíční mírová jednání.
Delegace na izraelsko-palestinských rozhovorech mají ve Washingtonu vést izraelská ministryně spravedlnosti Cipi Livniová a hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát.
Netanjahu označil před zasedáním chystané propouštění vězňů za "bolestné rozhodnutí" a vyzval ministry, aby jeho plán podpořili. Propuštění vězňů bude podle něj testem, zda si Palestinci skutečně přejí ukončit letitý spor s židovským státem.
"Jsou chvíle, kdy musíme udělat těžká rozhodnutí pro dobro této země, a toto je jedna z nich," řekl Netanjahu na začátku zasedání.
Vláda schválila propouštění vězňů na svobodu ve čtyřech etapách během několika měsíců, podle úmluvy dojednané s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Každá fáze propouštění má být spojena s pokrokem v jednáních.
"Věřím, že to je krok směrem k míru a doufám, že budeme schopni využít příležitosti k obnoveni jednání, kterou nám USA poskytly," komentoval rozhodnutí izraelské vlády Irikát.
Židovské osady, hranice a referendum
Propuštění vězňů Netanjahuovi umožní vyhnout se dalším a pro zemi mnohem podstatnějším palestinským požadavkům. Palestinci zejména požadují zastavit rozšiřování nových izraelských sídlišť za západním břehem Jordánu.
Chtějí také garanci, aby jednání o budoucích hranicích bylo založeno na linii příměří s Jordánskem a dalšími sousedními zeměmi z roku 1949, než Izrael tato území za války v roce 1967 obsadil. Izrael si chce v jakékoli dohodě zachovat několik bloků sídlišť za touto linií a nehodlá se vzdát východního Jeruzaléma, který je součástí jeho hlavního města.
Proti obnovení mírových rozhovorů se proto stavějí palestinští radikálové. V Ramalláhu, kde sídlí Abbásova vláda, protestovaly dnes stovky členů Lidové fronty pro osvobození Palestiny a demonstrace se konaly i v pásmu Gazy. "Slyš Abbási, naše země není na prodej... Naše (palestinská) věc se nikdy nevyřeší jinak než zbraní," provolávali demonstranti v Gaze.
Izraelská vláda také schválila návrh zákona, který předpokládá, že jakákoli mírová dohoda s Palestinci bude muset projít také referendem. "Jakákoli dohoda uzavřená při (mírových) jednáních, bude podrobena referendu. Při takto historicky významném rozhodování o budoucnosti země musí o záležitosti hlasovat každý občan," sdělil na schůzi vlády premiér Netanjahu.
