Pokud mu bude poskytnuta zahraniční pomoc, mohl by Írán vyvinout raketu s doletem až do USA dříve, než Pentagon původně předpokládal. V čerstvé zprávě předložené Kongresu se totiž v této souvislosti hovoří už o roce 2015, odhady tajných služeb z loňského května přitom uváděly, že je velmi nepravděpodobné, že by Teherán mohl mezikontinentální balistickou střelu s dostatečným doletem vyvinout do roku 2020.

"Írán bude s dostatečnou zahraniční pomocí pravděpodobně schopen do roku 2015 vyvinout a otestovat mezikontinentální balistickou raketu, která bude s to doletět do Spojených států," stojí v dokumentu o vojenských kapacitách Íránu.

Zpráva také odmítá tvrzení íránské vlády, že její jaderný program má mírové účely. "Íránský jaderný program a jeho vůle nechat otevřenou možnost vývoje jaderných zbraní je ústředním prvkem jeho odtrašující strategie," tvrdí Pentagon.

Ten také upozorňuje na to, že teheránský režim podporuje ozbrojené skupiny za hranicemi, mimo jiné údajně hnutí Hamás v Palestině a Hizbaláh v Libanonu. Podle zprávy byly navíc nedávno odhaleny i případy, kdy Írán poskytl zbraně afghánským bojovníkům stojícím proti silám NATO.

Obamova administrativa v těchto dnech vyjednává s představiteli Ruska a Číny, jejichž hlas je zásadní v Radě bezpečnosti OSN, o možném uvalení sankcí na Írán. 

Šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mike Mullen v pátek nevyloučil, že by USA mohly použít vojenskou sílu proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Mullen nicméně v neděli zdůraznil, že vojenské řešení je až poslední možnost, pokud selžou diplomacie a sankce.

Podle Mullena nemají USA v otázce íránského jaderného programu příliš široký manévrovací prostor. "Kdyby Írán získal jadernou zbraň, mělo by to velmi destabilizující následky, " řekl.