Zvažování podpory války v Iráku bylo pro tehdejšího britského ministra zahraničí Jacka Strawa "nejtěžším rozhodováním v životě" a bez jeho souhlasu by se Británie invaze v březnu 2003 nezúčastnila, protože by vojenská akce neměla ve vládě většinu. Vyplývá to z prohlášení, které Straw vydal před svým včerejším vystoupením před výborem vyšetřujícím okolnosti irácké války.
"Irák bylo mimořádně těžké morální i politické dilema," uvedl Straw s tím, že si byl vědom toho, že "moje podpora pro vojenskou akci měla kritický význam". "Kdybych odmítl, britská vojenská akce by nebyla prakticky možná," napsal Straw.
"Takřka s určitostí by nebyla většina v kabinetu nebo v Dolní sněmovně," dodal ministr, který tak dal najevo, že kabinet byl v názoru na válku rozdělen. Zdůraznil, že zvažování podpory válce v Iráku pro něj bylo nejtěžší rozhodnutí v životě, za kterým si ale stojí a přijímá za ně odpovědnost. Současně vyjádřil "hlubokou lítost ... nad velkými ztrátami na životech - britských a dalších koaličních vojáků a mnoha tisíc Iráčanů".
Straw je první úřadující ministr, který vypovídá před výborem pro vyšetřování irácké války. Nyní je ministrem spravedlnosti. Příští týden bude vypovídat někdejší premiér Tony Blair.
V Británii začíná důležité slyšení. Blair bude vzpomínat, co (ne)řekl k Iráku - čtěte ZDE
Klíčový den v Iráku. Cizí vojáci jdou domů, bomby v mešitách zabíjejí - čtěte ZDE
Ve svém vystoupení také uvedl, že ho velmi znepokojil projev amerického prezidenta George Bushe zmiňující v roce 2002 takzvanou osu zla - Irák, Írán a Severní Koreu. Straw a další členové britské vlády se prý tehdy obávali, že takový přístup negativně ovlivní přístup k Íránu a oslabí umírněné politiky v Teheránu.
Irácká válka Británii hluboce rozdělila a oslabila vládní labouristy. Tehdejší britský premiér Tony Blair a George Bush zdůvodňovali invazi hrozbou iráckých zbraní hromadného ničení, které se ale nenašly.