Teprve druhé přímé prezidentské volby v historii Afghánistánu začaly. Současně Afghánci volí své zastupitele do 34 provinčních úřadů.
Organizátoři se přitom potýkají s katastrofální bezpečnostní situací, umocněnou náročným terénem a chybějící infrastrukturou. Mezinárodní společenství sleduje volby ostřížím zrakem, neboť je považuje za klíčové pro další vývoj v této násilím zmítané zemi.
"Jsou to nejkomplikovanější volby, jaké jsem kdy viděl," prohlásil koncem července zvláštní vyslanec OSN v Afghánistánu Kai Eide. A zcela jistě nenarážel jen na pochmurnou bezpečnostní situaci v jižních a východních provinciích země, kde američtí a britští vojáci vedou v současnosti rozsáhlou ofenzivu proti fundamentalistickému Talibanu. Bezpečnostní síly zřejmě nebudou schopny zajistit ochranu několika set zdejších volebních místností a hrozí tak, že nízká účast voličů v těchto lokalitách by mohla ohrozit legitimnost voleb v očích mnohých Afghánců.
Taliban zatím provedl jen několik malých útoků
Po otevření hlasovacích místností dopadlo několik raket na některá afghánská města. Podle dostupných informací byli zraněni nejméně čtyři lidé.
Mluvčí mise OSN v Kábulu Aleem Siddique dnes prohlásil, že navzdory sporadickým útokům je volební účast zatím povzbudivá. "Zaznamenali jsme řadu útoků především na jihu a východě země. Ale vidíme fronty lidí vytvářející se před hlasovacími stanicemi na severu a také v hlavním městě, a co je povzbudivé, rovněž na východě," řekl Siddique.
Několik malých raket dopadlo na město Kandahár ve stejnojmenné jihoafghánské provincii; dvě rakety dopadly také v blízkosti hlasovací stanice v Kunduzu na severu země. Čtyři rakety byly odpáleny také v provincii Ghazní jihozápadně od Kábulu v blízkosti hlasovací místnosti. "Čekalo tu asi 30 lidí. Všichni utekli," řekl policejní náčelník Chial Baz Širzáí.
Zpravodaj BBC hlásil větší přestřelku mezi neznámými ozbrojenci a bezpečnostními složkami v kábulské čtvrti Karti Naw. Útočníci byli zahnáni do jednoho z domů. Zpravodaj hlásí, že se z místa ozývá palba z kalašnikovů a výbuchy granátů.
Západ prohrává válku s džihádisty i heroinem
Těžko nazývat dnešní Afghánistán normální zemí - není jí ani po osmi letech od pádu Tálibánu a masivní humanitární pomoci, které se jí dostává ze Západu. Nebýt jí, těžko by se odehrávaly i samotné volby, které mají Afghánce posunout k lepší budoucnosti.
Pro okolní země, ale i vzdálenou Evropu, je to nutnost. Exprezident George Bush si v roce 2001 vybral Afghánistán jako terč útoku, protože se tam skrýval terorista Usáma bin Ládin.
Ani teď, po dlouhých letech, ale není hrozba z této strany menší. Dokud nepřestane být Afghánistán zásobárnou a "cvičištěm" džihádistů z celého muslimského světa, ohrožena zůstane i Evropa. Uplynuly čtyři roky od doby, kdy na městskou dopravu v Londýně zaútočili mladíci, kteří se na afghánsko-pákistánských kmenových územích vycvičili.
Proti Tálibánu, který stále víc destabilizuje i sousední jadernou mocnost Pákistán - loni tam při útoku radikálů zahynul český velvyslanec Ivo Žďárek - jsou v bojích nasazeni i čeští vojáci.
Aby toho nebylo málo, prakticky veškerý heroin, který zabíjí narkomany v Evropě, pochází z polí v Afghánistánu - v této zemi má svůj původ přes devadesát procent světové produkce opia.
Důvodů k zásahu mnoho, úspěšný recept zdá se žádný. V zemi s pověstí "nedobytnosti" skončili v minulosti poraženi Britové či Rusové, teď počítá své rekordní ztráty na životech americká a znovu i britská armáda.
Vypadá to jako paradox. Jen vojáci USA mají mít letos nad Tálibánci až trojnásobnou přesilu. Situace se přesto vyvíjí v neprospěch mezinárodních sil. Tálibán umí Afghánce zastrašit, i si je "koupit" - bojovníkům nabízí plat dvě stě dolarů. Policista dostává jen padesát.
"Kvůli špatné bezpečnosti se zmenšuje i prostor, na kterém mohou působit mezinárodní humanitární organizace. My jsme třeba za posledních třicet měsíců přišli téměř o polovinu operačního území," říká Petr Kostohryz.
Těžko čekat, že se něco zlepší díky volbám. Tím spíše, že jejich favoritem je právě stávající prezident Karzáí. Od vzdělaného politika s dokonalou angličtinou, který v roce 2001 okouzloval na večírcích ve Washingtonu, se postupně odvrátili mnozí jeho spojenci.
Zkorumpovaný, spojující se s regionálními vůdci špatné pověsti, zní na jeho adresu. Vinit pouze Afghánce a čekat od nich řešení by ale bylo další chybou. Zefektivnit a změnit se musí i působení cizinců v zemi.
"Celé mezinárodní intervenci chybí koordinace, a to jak v civilní, tak ve vojenské části. Rekonstrukční týmy, jaký mají například Češi v Lógaru, jsou v každé provincii. Ale každý stát, který je v zemi přítomen, chce něco jiného," říká Věra Veselá, která strávila v zemi několik let v misi organizace Člověk v tísni a nyní je výzkumnou pracovnicí Ústavu mezinárodních vztahů.
V Afghánistánu vrcholí předvolební kampaň. S ní se stupňuje i aktivita Talibanu - čtěte ZDE
Pět dní před volbami. Taliban zabíjel nedaleko západních ambasád v Kábulu - čtěte ZDE
Dva dny před volbami dopadla na prezidentský palác v Kábulu raketa - čtěte ZDE
Spásou nebudou ani noví vojáci, kteří do země proudí. Stejně jako v Iráku musí Západ nakonec najít politické řešení.
" Lidé, kteří dnes útočí v Afghánistánu, bez problémů využívají kmenová území v Pákistánu, kde mají zázemí a výcviková místa. Veškeré peníze, které se do Afghánistánu dávají, se kvůli tomu tak trochu vyhazují. Je zapotřebí politické řešení na mezinárodní úrovni," říká Veselá.
I americký prezident Barack Obama už začal, k nelibosti obou zemí, razit společný termín "AfPAk". A bude se snažit přemluvit umírněnější členy Tálibánu, aby přeběhli na druhou stranu fronty.
Dokud však proti Tálibánu nezasáhne na svých kmenových územích sousední laxní Pákistán, nebudou k tomu mít bojovníci velkou motivaci - zatím cítí převahu.
