Do ruského práva by se měl opět vrátit boj proti příživnictví, jako tomu bývalo za sovětských dob. Přijmout příslušný zákon navrhl poslancům dolní komory ruského parlamentu gubernátor Kemerovské oblasti Aman Tulejev.

V sibiřském regionu podle něj vznikla "vrstva profesionálních příživníků", kteří si chodí pro podporu v nezaměstnanosti a další sociální dávky "jako pro výplatu".

"Je to nebezpečné z ekonomického i morálního hlediska. Vznikla vrstva, která nepracuje, nechce pracovat a nebude pracovat. Takových profesionálních nezaměstnaných je v oblasti 4400," citovala gubernátorova slova agentura RIA Novosti.

"Nastudovali si zákony a pro dávky si chodí jako pro výplatu. Nabízejí jim pracovní místa a zaučení, ale odpovídají, ať se nestarají, že stejně pracovat nebudou," dodal.

Oblast, které Tulejev vládne, je známa mimo jiné svými uhelnými ložisky a průmyslem. Momentálně je tu podle gubernátora 22 tisíc nezaměstnaných a 30 tisíc volných pracovních míst: zapotřebí je mimo jiné 7000 stavbařů, 1600 horníků, 2000 lékařů či 1500 řidičů. Ale "profesionální darmožrouty" práce nezajímá, a tak by poslanci měli přijmout federální zákon o boji s příživnictvím. Jinak se problém podle gubernátora nevyřeší.

Nápad vzbudil výhrady v řadách menšinové opozice. "Zdá se mi, že je to pokus vrátit se k ideám roku 1937, do dob bezplatné pracovní síly," řekl agentuře RSN poslanec Oleg Michejev. Rok 1937 v Rusku symbolizuje vyvrcholení represí komunistického diktátora Josifa Stalina.

Vůbec první obětí sovětského boje s příživnictvím se na počátku 60. let stal básník Josif Brodskij, později oceněný Nobelovou cenou za literaturu. Ještě před tím si ale musel odpykat pět let vyhnanství a nucených prací. Příživnictví přestalo být v Sovětském svazu trestným činem v roce 1991.

Sibiřský gubernátor není první, kdo by staré nápady rád zase vzkřísil. Před 11 lety petrohradský gubernátor navrhoval, aby příjemci sociálních dávek museli denně odpracovat alespoň dvě až tři hodiny při úklidu ulic. Pak zase policejní náčelníci z jihu Ruska navrhovali "příživníky" odesílat na nucené práce. Označovali to za prevenci kriminality, páchanou prý hlavně nezaměstnanými.

Ruská média také poukazují na nápad ze sousedního Běloruska, kde sice paragraf o příživnictví také nemají, nicméně vláda se chystá "příjemce sociálních služeb" postihnout speciální daní.