První viditelné projevy tržního hospodářství a vzestup ekonomiky Severní Koreje jsou patrné z nejnovějších satelitních snímků z komunistické KLDR. Píše o tom zpravodajský server BBC News, který připomíná, že družicové záběry jsou v mnoha případech jediným zdrojem informací o dění v zemi. Pchjongjang totiž nezveřejňuje žádné údaje o rozpočtu ani smysluplná hospodářská statistická data.

 

Když Čína a Rusko v 90. letech ukončily program štědrých dotací KLDR, státní ekonomika se zhroutila a v Severní Koreji nastal hladomor. V té době se začaly v zemi objevovat první trhy, na nichž rolníci prodávali své produkty.

Severokorejské vedení sleduje rozšiřování těchto tržišť se znepokojením, protože jsou v rozporu se státní socialistickou ideologií a umožňují také šíření zahraničního zboží, čemuž se úřady snažily v minulosti zabránit. Trhy jsou nicméně hospodářskou nutností pro občany a bezpečným zdrojem příjmů pro stát, a vláda proto nad jejich existencí mhouří oči.

V průzkumu veřejného mínění provedeném v roce 2011 mezi severokorejskými uprchlíky v Jižní Koreji 69 procent respondentů odpovědělo, že více než polovina jejich příjmů v KLDR pocházela z tržních aktivit. Pouhá čtyři procenta dotázaných sdělila, že z těchto aktivit neměli žádné příjmy a jejich výdělek plynul pouze ze zaměstnání ve státních podnicích či ve státní správě.

V průzkumu odpovídali převážně utečenci ze severovýchodu KLDR, podle satelitních snímků ale tato fakta platí pravděpodobně pro celou zemi. Experti, kteří analyzovali satelitní snímky, rozpoznali v současné době přes 300 tržišť po celé Severní Koreji. Některá z nich jsou větší než fotbalové hřiště a podle záběrů z družic se dále rozšiřují. Při porovnání s historickými fotografiemi z počátku tohoto století je vidět, že trhy, které byly po roce 2000 malé, nyní pohlcují okolní parcely.

Trhy: Páteř severokorejského spotřebního průmyslu

Podle BBC lze říci, že zatímco v roce 1990 tržiště soukromníků existovala jen na okraji severokorejské společnosti, dnes tvoří páteř spotřebního průmyslu země.

V řadě případů je ale také vidět, že Pchjongjang nařídil takováto tržiště zavřít. Tisíce drobných obchodníků se pak podle BBC uchýlily k prodeji na provizorních místech. To představuje pro režim dvojí ztrátu - jednak ztrátu kontroly státu nad soukromým podnikáním občanů, jednak ztrátu prostředků pro vládu, která na oficiálních tržištích stánky pronajímá.

Podívejte se na nové snímky KLDR:


View Tržiště ve městě Sinuiju in a larger map

Satelitní snímky podle odborníků rovněž dokládají rozvoj důlního průmyslu KLDR. Na záběrech je možné identifikovat nejméně 80 nových důlních projektů zahájených v uplynulých sedmi letech. Jde buď o obnovu již existujících dolů, či vybudování nových šachet. BBC upozorňuje, že tyto projekty vyžadují značný příliv zahraničního kapitálu, protože KLDR nemá prostředky a kapacitu uvést tyto doly vlastními silami do provozu.

Satelitní snímky jsou také klíčovým zdrojem informací nevládních organizací a organizací pro lidská práva, které mají za úkol sledovat změny v nechvalně proslulém severokorejském systému pracovních táborů pro politické vězně.

Podle satelitních snímků jsou vězeňské tábory po nástupu mladého severokorejského vůdce Kim Čong-una k moci dále rozšiřovány. V lednu se tak rozrostla vězeňská zařízení v táboře číslo 14 v Kečchonu a v táboře číslo 35 v Čchongdžinu. Uzavřeny byly naopak tábor číslo 22 a tábor číslo 18, což vyvolalo obavy organizací pro lidská práva ohledně osudu tamních vězňů.