V čínské poušti Gobi v sobotu odstartovala loď Šen-čou 9 se třemi kosmonauty, kteří mají za úkol spojit se s experimentálním modulem Tchien-kung 1. Poprvé v historii čínského vesmírného programu je v posádce také žena, třiatřicetiletá Liou Jang.
Sobotní start je čtvrtou čínskou vesmírnou misí s lidskou posádkou. Kosmonautku Liou Jang doprovází pětačtyřicetiletý Ťing Chaj-pcheng, který už vesmírnou misi absolvoval, a třiačtyřicetiletý Liou Wang. Prvním čínským kosmonautem se v roce 2003 stal Jang Li-wej.
"Když jsem byla pilotka, létala jsem na obloze. Nyní jako astronautka poletím do vesmíru. Je to výše a dále," řekla Liou Jang před startem. "Mám plno úkolů, které musím splnit, ale kromě toho chci také zažít unikátní prostředí ve vesmíru a obdivovat výhledy na naši krásnou Zemi. Chci si nahrát všechny své pocity a práci, abych je pak mohla sdílet se svými přáteli, partnerem i budoucími kolegy," dodala.
Podle odborníků jde o zatím nejsložitější čínský vesmírný projekt. Úkolem posádky je vyzkoušet manuální připojení k modulu Tchien-kung (Nebeský palác), který je na oběžné dráze od loňska. Pokud bude mise úspěšná, otevře Číně cestu k vlastní obývané vesmírné stanici. Ta by měla podle čínských plánů obíhat kolem Země v roce 2020. Modul Tchien-kung je pouze experimentální a jako trvale obývaný objekt využíván být nemůže.
Šen-čou má dorazit k modulu po dvou dnech, s připojovacím manévrem se předběžně podle serveru NASA Space Flight počítá v pondělí 18. června. Obě plavidla by měla podle téhož zdroje zůstat pohromadě deset dní.
Loď je také speciálně upravena pro pobyt ženy na její palubě. "Přestože modul má vnitřní rozlohu 15 metrů krychlových, astronautka bude mít vlastní toaletu a zvukotěsnou ložnici, která by měla přispět k ochraně jejího soukromí," uvedl Pchang Č'-chao, výzkumný pracovník čínské akademie vesmírných technologií.
"Bude se moci také omývat houbou a bude mít k dispozici větší příděl vody než její mužští kolegové. Dokonce si do kosmu mohla vzít nějaké speciální kosmetické přípravky," dodal.
Raketa s názvem Dlouhý pochod odstartovala s lodí Šen-čou přesně podle stanoveného rozvrhu - v 18:37 místního času (12:37 SELČ). Čína se tím stala třetí zemí, která vlastními prostředky dokázala do vesmíru vyslat ženu. Před ní se to podařilo pouze Američanům a Rusům.
Podle čínského tisku Peking vynaložil na svůj kosmický program "miliardy dolarů". V roce 2020, kdy má na oběžné dráze vzniknout dlouhodobě obyvatelná stanice, bude podle čínských expertů Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), spravovaná USA, Ruskem a dalšími čtyřmi zeměmi, u konce své životnosti. Čína se tak může stát jedinou zemí, která bude mít na oběžné dráze srovnatelné zařízení.
Podle čínských odborníků je jedním z příštích cílů vesmírného průzkumu Měsíc. V příštím roce chce na jeho povrch Čína vyslat průzkumné vozítko, kolem roku 2017 má v úmyslu získat pomocí sondy vzorky měsíčního povrchu. Po roce 2020 chce Čína na povrch Měsíce vyslat modul s lidskou posádkou.
