Dosluhující prezident Spojených států Donald Trump necelý týden po prezidentských volbách oznámil výměnu na postu amerického ministra obrany. Marka Espera ve funkci střídá dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska (NCTC) Chris Miller. Americká média už před ohlášením výsledku voleb spekulovala o blížícím se Esperově odchodu v souvislosti s tím, že v létě prezidentovi nevyjadřoval plnou podporu.

"S radostí oznamuji, že Christopher C. Miller... bude s okamžitou platností úřadujícím ministrem obrany. Chris odvede skvělou práci! Mark Esper byl propuštěn. Chtěl bych mu poděkovat za jeho službu," uvedl Trump ve dvojici twitterových příspěvků.

Esper byl v čele Pentagonu od loňského července. Vystřídal úřadujícího ministra Patricka Shanahana a stal se třetím šéfem ministerstva obrany od Trumpova nástupu do Bílého domu. Jeho nástupce Miller podle agentury Reuters krátce po zveřejnění prezidentova prohlášení dorazil do Pentagonu, přičemž nebylo jasné, zda tam byl i Esper.

Ministerstvo obrany personální změnu bezprostředně nekomentovalo. Agentura AP ji hodnotila jako bezprecedentní krok v podání hlavy státu odmítající přiznat volební porážku a "naštvané" na lídra Pentagonu, kterého vnímá jako nedostatečně loajálního. Vývoj by prý mohl zneklidnit spojence USA a vnáší novou úroveň nejistoty do procesu předávání moci. Podle Reuters se zdá, že chce Trump využít zbytek svého času v Bílém domě na vyrovnávání účtů v rámci administrativy.

Novinářka Maggie Habermanová, která sleduje Trumpovu administrativu pro deník The New York Times, na Twitteru Esperovo propuštění komentovala jako začátek "vyhazování" vládních činitelů. "(Šéf Federálního úřadu pro vyšetřování Christopher) Wray a Esper byli podle několika pracovníků Bílého domu na začátku seznamu těch, co dostanou padáka," napsala.

Americká média přišla minulý týden s informací, že Esper plánoval na ministerskou funkci rezignovat. Hovořilo se přitom o jeho dřívějších veřejných vyjádřeních, která nebyla zcela v souladu s kroky prezidenta Trumpa. Na začátku června za masivních protestů proti policejní brutalitě Esper řekl, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákona o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací nasadit armádu. Trump předtím použití armády avizoval, nakonec ale k ničemu takovému nedošlo.

Trump také během jarní vlny protestů odmítl jakékoli úvahy o přejmenovávání vojenských základen věnovaných velitelům armády Konfederace, která během občanské války bojovala za zachování otroctví. Šéf Pentagonu tehdy řekl, že o změnách názvů lze jednat. Esper kromě toho dával najevo nesouhlas s Trumpovým přístupem k NATO a dalším vojenským spojenectvím USA, píše Reuters.

Miller, který Esperův post přebírá, má bohaté zkušenosti s působením v armádě i na ministerstvu obrany. Po nástupu nově zvoleného prezidenta Joea Bidena do Bílého domu by jej podle amerických médií mohla v čele Pentagonu vystřídat Michèle Flournoyová. Tato 59letá analytička s tituly z Harvardu i Oxfordu působila v administrativách Billa Clintona a Baracka Obamy a nyní by se mohla stát první ministryní obrany v dějinách USA.