Spojené státy chtějí během příštích dvou až tří týdnů vytvořit vojenskou koalici, která by střežila ropné trasy u břehů Íránu a Jemenu. Oznámil to šéf amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford, podle nějž je cílem "zajistit svobodu plavby" v této oblasti. Prohlášení přichází po útocích, při nichž bylo v květnu a červnu poničeno šest ropných tankerů. USA z incidentů viní Írán, ten ale jakýkoli podíl na útocích odmítá.

"V současné době jednáme s řadou zemí, abychom zjistili, jestli jsme schopni vybudovat koalici, která by zajistila svobodu plavby v Hormuzském průlivu a úžině Báb al-Mandáb," uvedl Dunford. "V příštích dvou až třech týdnech uvidíme, které země mají politickou vůli tuto iniciativu podpořit, a poté budeme pracovat přímo s jejich armádami, abychom zjistili, čím mohou k této iniciativě přispět," dodal.

Spojené státy by podle Dunforda poskytly velitelské lodě a stály by v čele monitorovací mise. Další země by měly poskytnout plavidla k hlídkování a k doprovodu komerčních lodí proplouvajících oblastí.

Rozsah mise bude záviset na tom, kolik zemí se bude ochotno do ní zapojit. "S malým počtem přispěvatelů budeme mít malou misi. A můžeme ji postupně zvětšovat, jak se budou hlásit další účastníci," konstatoval Dunford.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v červnu vyjádřil naději, že na zajištění námořní bezpečnosti v oblasti bude spolupracovat více než 20 zemí, včetně Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie, připomněla agentura AFP.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu na dotaz novinářů k případné německé účasti řekla, že rozhodnuto v tuto chvíli není. "Diskutuje se a Německo se toho přirozeně účastní. Nyní k tomu ale nemohu nic říci, neboť ještě nebylo dosaženo žádných závěrů," prohlásila Merkelová podle DPA na tiskové konferenci s finským premiérem Anttim Rinnem.

Hormuzský průliv a úžina Báb al-Mandáb jsou strategické lokality, které zajišťují přístup z oceánu do Perského zálivu a Rudého moře. Podle agentury Reuters se Hormuzským průlivem denně přepraví asi 17,4 milionu barelů ropy, což představuje téměř pětinu světové denní spotřeby této suroviny. Úžinou Báb al-Mandáb se denně přepraví téměř čtyři miliony barelů ropy.

Jeden z velitelů íránských Revolučních gard ve středu varoval, že americké základny v regionu a letadlové lodě v Perském zálivu jsou v dosahu íránských raket. Informovala o tom agentura Tasnim.

"Americké základny jsou na dostřel našich raket... Naše rakety zničí jejich letadlové lodě, pokud udělají chybu," varoval ve středu velitel Hosejn Nežát. "Američané jsou si velmi dobře vědomi důsledků vojenského střetu s Íránem," dodal velitel.

Představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která monitoruje íránský jaderný program, podle Reuters uvedli, že Írán obohacuje uran na 4,5 procenta, čímž překračuje limit 3,67 procenta stanovený mezinárodní smlouvou z roku 2015.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii v úterý potvrdila, že Teherán již obohacuje uran nad stanovený limit, konkrétní hodnotu ale nesdělila. Ve středu zmíněný údaj oznámili představitelé agentury zástupcům členských států na zasedání Rady guvernérů MAAE ve Vídni.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí obohacení nad 85 procent.

MAAE ve středu také potvrdila, že Teherán překročil povolený 300kilogramový limit zásob plynného hexafluoridu uranu, což odpovídá 202,8 kilogramu nízko obohaceného uranu. Toho má nyní Írán 213,5 kilogramu, uvedla podle agentury Reuters MAAE.

Krizové zasedání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii se ve středu schází na žádost Spojených států.

Napětí mezi USA a Íránem se stupňuje od loňského roku, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Washington následně na Teherán uvalil nové sankce, které mimo jiné omezují možnosti Íránu obchodovat s ropou. Írán letos v květnu sdělil, že některé závazky z dohody přestává plnit.

Minulý měsíc USA obvinily Írán z útoku na dva ropné tankery poblíž Hormuzského průlivu, což Írán rezolutně odmítl. Incident následoval po útocích na čtyři tankery ve stejném regionu v květnu. Několik dní po červnových útocích na tankery navíc íránské Revoluční gardy v oblasti sestřelily americký bezpilotní letoun, který podle Teheránu narušil íránský vzdušný prostor. Podle Washingtonu se dron pohyboval nad mezinárodními vodami.