Britský parlament v pátek večer schválil letecké údery Británie proti extremistům Islámského státu (IS) v Iráku. Návrh premiéra Davida Camerona prošel u zákonodárců hladce, jeho výzvu při hlasování podpořilo 524 poslanců, proti se postavilo 43.

K hladkému schválení přispělo i to, že se za návrh před hlasováním postavila řada vlivných poslanců včetně šéfa opozičních labouristů Eda Milibanda.

Podle Camerona bude třeba útočit několik let. Ministr obrany Michael Fallon usoudil, že bombardování bude trvat dva až tři roky. Země se zatím chystá vyslat do boje šest bombardovacích stíhaček Tornado, které jsou na základně na Kypru a jsou vybavené laserově naváděnými bombami a raketami. Žádné jednotky po vzoru Spojených států do Iráku Britové nepošlou.

Po Belgii a Nizozemsku sedm svých stíhaček F-16 nabídlo koalici proti IS také Dánsko. Účastnit se však chce pouze náletů na Irák, nikoliv na Sýrii.

Ozbrojenci z hnutí Islámský stát (IS) nadále postupují ve své ofenzivě směrem ke strategickému syrskému příhraničnímu městu Ajn al-Arab (známému pod kurdským názvem Kobani). Islamisté město obklíčili ze tří stran a snaží se vytlačit kurdské bojovníky, kteří ho brání.

Při ostřelování zasáhli nejméně dvakrát i území Turecka. Dvě vypálené střely tam zasáhly vinici, podle prvních informací nebyl nikdo zraněn a na místě vše vyšetřuje policie. Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan v pátek znovu vyzval k vytvoření bezletové zóny nad Sýrií.

Islamisté se Kobani snaží dobýt již týden, zatím obsadili desítky vesnic v jeho okolí. Nyní se radikálům nejspíš podařilo získat kontrolu nad kopcem vzdáleným deset kilometrů západně od Kobani, ze kterého je ještě nedávno kurdští bojovníci ostřelovali.

Američané pokračují v náletech

V noci na pátek podnikly Spojené státy na základny a pozice islamistů v okolí města Majadín ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur u hranic s Irákem další nálety.

Informace aktivistů z exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) už potvrdilo i americké velení. Sedm náletů podnikli spojenci také na Irák, jeden z nich mířil údajně na předměstí Bagdádu. Žádné informace o možných obětech zatím nejsou k dispozici.

Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že se pomocí pilotovaných i bezpilotních letounů podařilo zneškodnit čtyři tanky islamistů a několik dalších poškodit. Terčem úderů bylo také velitelství radikálů ve městě Majadín a rovněž nejméně dvě rafinerie nacházející se ve stejné provincii.

Takzvané modulární rafinerie se skládají z prvků, které je možné přemísťovat a rychle zprovoznit. V syrských podmínkách mohou tyto rafinerie podle USA vydělávat extremistům až dva miliony dolarů (přes 43 milionů Kč) denně v příjmech z ropy a jsou tak primárním zdrojem jejich financování.

Cílem útoků prý bylo i okolí města Hasaká na severovýchodě Sýrie. Tady prý byla zasažena rovněž ropná infrastruktura, ale také automobily radikálů, které si přivezli z Iráku a snažili se je zahrabat pod zem, aby je ochránili, uvedl Ramí Abdar Rahmán z organizace SOHR.

Celkem už USA a jejich spojenci provedli více než 200 náletů v Iráku a téměř 40 v Sýrii. Podle SOHR už od zahájení leteckých útoku na Sýrii v noci na úterý v zemi zahynulo 141 džihádistů.

Radikálové prý v posledních dnech snížili počet mužů, kteří hlídkují na jejich kontrolních stanovištích v obavách, že by je mohly zasáhnout další nálety. Z míst, kde má Islámský stát svá velitelství či základny, také hromadně prchají místní civilní obyvatelé.

Letecké údery na pozice islamistů v Sýrii pokračovaly již čtvrtý den. K prvním náletům na radikály z hnutí Islámský stát (IS) v Sýrii došlo v noci na úterý a podílela se na nich koalice tvořená USA a jejich arabskými spojenci Jordánskem, Bahrajnem, Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty.

Od 8. srpna USA nasadily své letectvo i proti IS v Iráku a minulý pátek se k nim přidali Francouzi. Paříž tehdy uvedla, že útoky provádí po dohodě s iráckou vládou a prezident François Hollande vyloučil nasazení pozemních bojových jednotek a intervenci v Sýrii. Nyní ale Francouzi o rozšíření náletů i na Sýrii začali uvažovat.