Bizoni z Yellowstonu se přestěhovali na západ. Uprostřed sněhové bouře a bez médií

Šest desítek bizonů z národního parku v Yellowstonu bylo v pondělí vypuštěno v rezervaci Fort Peck v americkém státě Montana, 800 kilometrů na severovýchod od jejich původního domova. Oznámila to agentura AP s tím, že jde o součást programu na opětné osídlení amerického západu tímto zvířecím druhem.

Stádo se zatím bude pohybovat v ohrazeném prostoru v rámci parku.

Přesun 64 bizonů byl připravován několik měsíců. Nakonec se odehrál uprostřed sněhové bouře a nebyla o něm s předstihem informována média, aby se předešlo právní bitvě s oponenty projektu. K nim patří především chovatelé dobytka, kteří se obávají konkurence bizonů kvůli pastvinám.

Všechna přepravovaná zvířata byla důkladně testována, jestli netrpí brucelózou. Tato choroba může u březích samic vyvolat potrat plodu. Tato nemoc také dlouhou dobu sloužila jako hlavní argument pro odpůrce rozšíření bizonů do přírody mimo Yellowstonský park.

Podle montanského guvernéra Briana Schweitzera jde o velký krok v úsilí o obnovu rozšíření geneticky čistých bizonů z Yellowstonu na větším přírodním prostoru.

O přesunu bizonů do Montany v pátek uzavřeli dohodu zástupci úřadů a indiánských kmenů Assiniboine a Sioux, kteří projekt naopak vítají. Kmenoví náčelníci jsou přesvědčeni, že jim dá tato akce příležitost oživit jejich spojení s živočichem, který po staletí poskytoval potravu, oblečení i přístřeší jejich předkům.

Indiáni také byli přítomni vypouštění bizonů, mezi nimiž ale jeden mladý kus cestu nepřežil. Mohutné kopytníky vítali zpěvem a duněním bubnů.

Většinu z dnešních bizonů tvoří zvířata vzešlá z křížení s dobytkem. Ovšem yellowstonská stáda jsou považována za jednu z posledních "zásobáren" geneticky čistých bizonů.

Přesun bizonů do Montany také může podle ochranářů pomoci odpovědět na otázku, jestli může být tento zvířecí druh s úspěchem znovu vysazen na státních pozemcích v tomto státě.

Mnohamilionová stáda bizonů se proháněla po pláních téměř celé Severní Ameriky až do 19. století, kdy se jejich vybíjení stalo nejen zábavou pro bělochy, ale také součástí politiky, jejímž cílem bylo připravit indiány o hlavní zdroj potravy.