Americký prezident Barack Obama se ve volebním roce, kdy se řada voličů obává rostoucího deficitu, vrací ke svému příslibu zeštíhlit a zefektivnit vládní byrokracii. V Pátek chce požádat Kongres, aby mu poskytl pravomoci pro reorganizaci vládní administrativy.

Podle nejmenovaných amerických představitelů jeho prvním záměrem je sloučit s ministerstvem obchodu Úřad obchodního zmocněnce (USTR) a další vládní agentury, jejichž pravomoci se často překrývají.

Obama požádá Kongres, aby mu dal pravomoc k reorganizacím, jakou měl naposledy v 80. letech tehdejší prezident Ronald Reagan. V Obamově verzi by prezident mohl navrhovat změny a spojování vládních úřadů a zákonodárci by je museli do tří měsíců přijmout nebo odmítnout.

Pokud Kongres takové uspořádání přijme, Obama navrhne, aby se s ministerstvem spojil USTR, který nyní vyjednává obchodní jednání se zahraničními partnery a jeho šéf patří k důležitým členům administrativy.

Obama by k ministerstvu také připojil Vývozní a dovozní banku (Ex-Im Bank), která podporuje úvěry americký vývoz, Společnost pro soukromé investice v zahraničí (OPIC), která pomáhá pronikat americkým soukromým společnostem především na rozvíjející se trhy, a Agentura pro obchod a rozvoj (TDA), která se zaměřuje na americké zájmy hlavně v rozvojových zemích. Většina těchto agentur působila po roce 1989 také v ČR.

Obama přislíbil přijít s reorganizací vládní byrokracie skoro před rokem v poselství o stavu unie. Návrh na zeštíhlení vládních agentur také před listopadovými prezidentskými volbami rezonuje se snahou o snižování výdajů, kterou zdůrazňují jeho republikánští oponenti.

Na tahu je Kongres

Ukázal by také voličům, že je s to prosadit své záměry i přes zablokovaný Kongres, kde mají republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů a mají blokační menšinu v Senátu.

Svou iniciativou se také Obama snaží poslat míč na stranu Kongresu, kde republikáni buď na jeho návrh přistoupí nebo bude moci být líčeni jako překážka změn.

Podle představitelů administrativy by reorganizace znamenala ztrátu až dvou tisíc pracovních míst. Vláda prý nemá v úmyslu nikoho propouštět, ale nenahrazovat místa, ze kterých zaměstnanci odejdou jinam nebo do důchodu. Reorganizace má ušetřit tři miliardy dolarů (60 miliard korun) během deseti let.