Vyspělé státy by měly finančně přispívat zemím v Amazonii za omezení těžby pralesů. Na čtvrtečním setkání představitelů amazonských států a Francie týkajícím se mimo jiné klimatu to řekl prezident hostitelské Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva. Stalo se tak zhruba týden před tím, než propukne velký klimatický summit v Kodani.

Na jednání, které mělo být summitem, se nakonec dostavili pouze dva prezidenti. Kromě da Silvy jenom hlava Francie Nicolas Sarkozy jako zástupce zámořského departementu Francouzská Guyana, která částí území zasahuje do Amazonie. Ostatní země vyslaly viceprezidenty nebo ministry, prezidenti Kolumbie a Venezuely se omluvili na poslední chvíli.

Účastníci podepsali deklaraci žádající finanční pomoc rozvinutého světa pro zastavení kácení pralesů, což se považuje za jednu z příčin globálního oteplování.

"Gringové po nás nemohou žádat, abychom nechali obyvatele Amazonie umírat pod stromy. Chceme lesy chránit, ale rozvinuté země musí za tuto ochranu platit, jelikož my jsme své lesy nikdy nezničili tak, jako oni před staletím vyplenili ty svoje," řekl da Silva.

Výrazem gringo Brazilci neoznačují jenom Američany, ale obecně obyvatele severní polokoule.

Příprava na Kodaň

Sarkozy souhlasil s da Silvovým návrhem zavést obchodní daň, z níž vznikne fond pomoci rozvojovým zemím k ochraně lesů. O detailech tohoto záměru se bude jednat na prosincovém summitu o ochraně ovzduší v Kodani.

Da Silva také chtěl, aby na brazilském jednání zaznělo, že je Amazonie domovem 30 milionů lidí, z nichž většina přežívá díky bohatství pralesů. 25 milionů z nich žije v brazilské části tohoto území. Na Brazílii připadá 60 procent území Amazonie, která zaujímá plochu větší než Západní Evropa.

"Každý v Evropě má na Amazonii názor. Někteří lidé si tam myslí, že je to ZOO, kde se u vstupu platí. Netuší, že zde pracuje 30 milionů lidí," řekl poradce brazilského prezidenta Marco Aurélio García.

Dvě tváře Amazonie

Brazílie nedávno oznámila, že omezila těžbu lesa na 7000 kilometrů čtverečních ročně, což je nejnižší hodnota za minulá desetiletí. I tak se ale každý rok vykácí plocha větší než například americký stát Delaware.

Amazonie je považovaná za nevětší přirozenou ochranu planety proti globálnímu oteplování, protože tamní prales pohlcuje velké množství oxidu uhličitého. Zároveň je to ale značný přispěvatel k oteplování. Těžba lesa a vypalování vegetace tvoří 75 procent emisí Brazílie.

Brazílie chce získat k ochraně pralesa 21 miliard dolarů. Jako první začalo s pomocí Norsko, které do roku 2015 poskytne miliardu. O příspěvcích jednají také Japonsko, Švédsko, Německo, Jižní Korea a Švýcarsko.

Jihoamerická země, která patří k velkým světovým znečišťovatelům, dosud odmítala plány bohatých zemí na snížení emisí do roku 2020, respektive 2050. Po summitu G8 v Aquile se hovořilo öř0 až 80 procentech, což podle rozvojových zemí není v jejich silách.

V uplynulém týdnu ale poprvé oznámila například Čína, že do roku 2020 sníží emise CO2 o jednotku HDP až o 45 procent oproti roku 2005. Svůj cíl si vytyčily také Spojené státy, které slíbili omezit emise do roku 2020 o 17 procent.

Sarkozy se svým brazilským protějškem oběma státům k přijetí těchto závazků pogratulovaly