Ve čtvrtek 15. ledna odpoledne vzlétl kapitán Chesley B. Sullenberger se svým Airbusem A320 z newyorského letiště LaGuardia přesně podle letového plánu. Netušil, že o dvě minuty později se rutinní let změní v boj o život - jeho a 154 dalších lidí na palubě letadla.
Stroji najednou zkříží cestu hejno ptáků, které nebylo vidět na radaru. Několik tupých ran a pak ticho. Oba motory přestaly fungovat.
"Tady let 1549. Srazili jsme se s ptáky. Zhasly oba motory. Otáčíme se zpátky," ozvalo se ve sluchátkách letového dispečera řídícího provoz nad New Yorkem. Reagoval rychle a v poklidu. Tohle sice není běžná situace, ale součástí jeho práce je řešit problémy rychle a klidně.
"Pokusíte se přistát na ranveji jedna tři?" spojuje se znovu dispečer s kapitánem Sullenbergerem. "To nedokážeme. Možná skončíme v Hudsonu," reaguje pilot. Dispečer mu znovu nabízí přistání na LaGuardii na ranveji čtyři. "Nedokážeme," odpovídá stroze pilot. Potom upozorňuje dispečera, že na žádné ranveji pravděpodobně nepřistane. V tu chvíli už ztrácí rychlost i výšku a rychle přemýšlí, kam až může doletět. Ptá se, jestli nemá po pravé straně nějaké letiště. "Možná Teterboro?"
Dispečer se spojí s letištěm Teterboro v New Jersey. Tamní věž nabízí ranvej jedna a asistenci při přistání. Dispečer se znovu obrací na pilota. "Lete 1549, můžete přistát na ranveji jedna v Teterboro." Pilot ale jen rychle odpovídá: "Nemůžeme." Dispečer se ptá znovu:"Na které ranveji v Teterboro chcete přistát?"
Dozví se jen krátké: "Skončíme v Hudsonu."
Celá konverzace probíhá s ledovým klidem. Jen dispečer několikrát splete třetí číslici v názvu letu: 1549, 1529, 1539. Jinak ale ani tón hlasu neprozrazuje, jak vyhrocená situace se ve skutečnosti před posluchačem odehrává.
A dál už to všichni znají. Téměř "zázračné" přistání na hladině řeky Hudsonu, letadlo přežije vez větších poškození a nikdo z cestujících není vážně zraněn. Z pilota Sullenbergera je nový americký hrdina.
