Americkému prezidentu Georgi Bushovi zbývají do konce mandátu v Bílém domě ještě téměř dva roky, volební maratón s cílovou páskou 4. listopadu 2008, kdy se budou konat příští prezidentské volby, však už začal.

Političtí analytici komentující nejrůznější volební průzkumy sice opakují, že je stále příliš brzy na kvalifikované odhady, kdo má největší šance, přesto už nyní jsou noviny plné anket s preferencemi a s hodnoceními veřejnosti. Vcelku jasně z nich vyplývá, kdo má alespoň naději do soutěže promluvit.

Mezi demokraty to je především bývalá první dáma USA, newyorská senátorka Hillary Clintonová, vůbec první žena, o níž se jako o prezidentské kandidátce obecně vážně uvažuje. S odstupem za ní pak přízeň voličů získává nová hvězda politického nebe, černošský senátor za Illinois Barack Obama.

U republikánů se souboj o nominaci zřejmě odehraje mezi bývalým populárním newyorským starostou Rudolphem Giulianim a výrazným arizonským senátorem Johnem McCainem.


Clintonová je "nejviditělnější"
Ze všech uchazečů o křeslo v Oválné pracovně je mezi Američany nejznámější Clintonová. Skutečnost, že jde o ženu, jí otevírá v prezidentských volbách dosud nepoznané obzory a může být klíčem k táboru nerozhodnutých nebo konzervativních voliček. Naopak její role v Bílém domě v době vlády prezidenta Billa Clintona, zejména neúspěšná reforma zdravotnictví, kterou jí manžel svěřil, by mohla hrát proti ní. S mocnou newyorskou finanční a mediální lobby v zádech má ale ze všech kandidátů pravděpodobně nejlepší vyhlídky na získání stovek milionů dolarů nutných na úspěšnou kampaň.

Velkou neznámou je pro Američany charismatický Barack Obama, který na velkou politickou scénu vstoupil teprve před dvěma lety, kdy byl zvolen do horní komory Kongresu. Rozhodnutí, zda bude kandidovat, oznámí 10. února, už nyní je ale tento mediálně mimořádně zdatný pětačtyřicátník považován za vážného hráče. Jeho předností je především skutečnost, že jde o mladou krev americké politiky, body ztrácí tím, že je pro většinu veřejnosti takřka neznámý. Otázkou také zůstává, jaký význam bude mít jeho příslušnost k černošské menšině.

Do prezidentských voleb se po dvou letech vrací bývalý demokratický senátor za Severní Karolínu John Edwars, který v roce 2004 kandidoval vedle Johna Kerryho na viceprezidenta. Podobně jako Clintonová má výhodu, že ho lidé vesměs znají. Ve voličských preferencích zatím ale za ní i za Obamou pokulhává.


Favorizován je i Giuliani
Giuliani, který se zapsal do povědomí Američanů organizováním záchranných prací po teroristických útocích na New York v září 2001 i úspěšným bojem s kriminalitou ve svém městě, se v průzkumech objevuje často na špici. Jeho otevřená podpora umělých potratů, svazků homosexuálů a přísnější kontroly držení zbraní mu pomáhá mezi demokratickými voliči, ale může být zároveň nevýhodou u konzervativních republikánů.

McCain už má podobně jako Edwards zkušenost z prezidentských voleb - v roce 2000 prohrál republikánskou nominaci s nynějším prezidentem Bushem. Veřejnost si na něm cení rozvážnějšího přístupu ke sporným problémům a ochoty hledat kompromisy. I když dlouhodobě podporuje posílení amerických jednotek v Iráku, stojí v některých otázkách proti Bushovi. Jako někdejší válečný zajatec ve Vietnamu například vystupuje proti tvrdým vyšetřovacím metodám osob podezřelých z terorismu. Ve volebních průzkumech ale zatím zaostává za Giulianim i za Clintonovou.

Na straně republikánů se ještě v souvislosti s prezidentskými volbami hovoří o někdejším předsedovi Sněmovny reprezentantů Newtu Gingrichovi, který ovšem svoji případnou kandidaturu hodlá oznámit až v září, či o bývalém guvernéru Massachusetts Mittu Romneym. Kandidovat hodlá také bývalý guvernér státu New York George Pataki a někdejší guvernér Arkansasu Mike Huckabee.

Za demokraty se o prezidentský úřad budou ucházet i hispánský guvernér státu Nové Mexiko Bill Richardson, bývalý guvernér státu Iowa Tom Vilsack, senátor za Connecticut Chris Dodd či poslanec za Ohio Denis Kucinich. Průzkumy ale zmiňují spíše bývalého Clintonova viceprezidenta a Bushova protikandidáta z roku 2000 Alberta Gorea, který se ovšem ke kandidatuře zatím nevyjádřil.

Do stranických primárek, tedy do ostrého startu voleb, ale ještě zbývá celý rok. Kandidáty pak v létě 2008 vyberou stranické nominační sjezdy. George Bush o třetí zvolení podle ústavy usilovat nemůže a jeho viceprezident Richard Cheney několikrát prohlásil, že o nejvyšší úřad usilovat nebude.