Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) popírá, že Spojeným státům přislíbil umístění americké protiraketové základny na českém území. Sociálnědemokratická vláda premiéra Vladimíra Špidly, v níž seděl i Tvrdík, přitom poprvé naznačila, že by se Česká republika mohla do systému nějakým způsobem zapojit. Nyní ale sociální demokraté obrátili a říkají, že americkou základnu v Česku nechtějí. Rozhodnutí o umístění základen zřejmě padne později, než se čekalo.

"Ze zápisu mé návštěvy (Spojených států v roce 2002) vyplývá, že se nebráníme technicko-expertním konzultacím, že rozhodnutí o případném umístění jednoznačně přísluší politické reprezentaci, zejména vládě a Poslanecké sněmovně. Žádný jiný příslib z mé strany nešel. Nešel ani ze strany jiných členů vlády Vladimíra Špidly," řekl dnes Tvrdík.

V září 2002 však před novináři prohlásil, že se Česko do amerického projektu protiraketové obrany zapojí úměrně svým možnostem. "Vyjádřil jsem zájem ČR zapojit se do tohoto programu. Nabídli jsme Spojeným státům možnost rozmístění systému protiraketové obrany na českém území," uvedl tehdy ve Washingtonu po setkání s náměstkem amerického ministra zahraničí Richardem Armitagem a americkým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem.

V bezpečnostní strategii, kterou Špidlova vláda schválila v prosinci 2003, se kabinet také zavázal, že bude v souvislosti s pokračujícím šířením zbraní hromadného ničení "...vytvářet podmínky pro připojení se k projektům či systémům, které budou schopny zajistit ochranu území České republiky". Premiér Špidla rovněž dříve uvedl, že Česko "postaví prapory" na obranu proti zbraním hromadného ničení.

Nyní ale sociální demokraté zřejmě změnili názor. Odstupující předseda vlády a šéf ČSSD Jiří Paroubek v pondělí americkému velvyslanci Williamu Cabanissovi řekl, že jeho strana v ČR protiraketovou základna Spojených států nechce. Vyplynulo to prý z ankety uvnitř ČSSD. V souvislosti s návrhem vybudování základny Paroubek navíc kritizoval nového šéfa české diplomacie Alexandra Vondru, který stejně jako celá vláda ODS záměr podporuje.

Někdejší ministr obrany Tvrdík, který dnes patří k nejbližším Paroubkovým spolupracovníkům, nechtěl prozradit, jak se na případné umístění americké základny dívá nyní. Brání mu v tom údajně jeho manažerské povinnosti v ČSSD. Odvolával se jen na usnesení několika stovek základních organizací strany, z nichž drtivá většina se prý staví proti umístění základny v Česku.

Rozhodnutí o tom, kde americká základna v Evropě bude, padne asi později, než se čekalo. Experti, kteří se byli v Česku podívat na několika místech, totiž avizovanou zprávu ještě nepřipravili. Původně ji měli mít hotovu do konce srpna. Kromě České republiky přitom v úvahách Pentagonu figuruje i Polsko. Podle tamních deníků chtějí Spojené státy o umístění základny rozhodnout do konce září.

"Termín předání expertní zprávy (americkému) ministerstvu obrany byl posunut. Nové datum zatím není známo," řekla dnes ČTK Helena Stehlíková z velvyslanectví Spojených států. Nový ministr obrany Jiří Šedivý americkou základnu v Česku podporuje, přál by si ale, aby byla součástí obrany NATO. "Souběžně s tím, jak Spojené státy budují svůj systém, tak NATO připravuje obdobný projekt ochrany území před balistickými raketami," řekl ČTK jeho mluvčí Andrej Čírtek. Američané však mají značný náskok.

Pentagon už totiž má části takzvaného protiraketového deštníku například na Aljašce nebo na Marshallových ostrovech. Základna v Evropě by měla zničit případné nepřátelské rakety vypálené zejména z Íránu. Evropská základna by měla zahrnovat dvě části: raketovou se zhruba desítkou střel a radarovou. Není vyloučeno, že jedna z částí může být v Česku a druhá v Polsku.

NATO je přitom v otázce protiraketové obrany pouze u studií. Pokud se pro ni rozhodne, pak by podle odhadů odborníků mohlo přistoupit k výstavbě asi za sedm let. Podle mluvčího českého ministerstva obrany Čírtka by se v takovém případě s velkou pravděpodobností nestavěly nové základny, ale americké jednotky by se staly součástí systému NATO.
Podle polského listu Rzeczpospolita by měl Pentagon o umístění základny rozhodnout do konce září. "Je pravděpodobné, že Polsko obdrží oficiální nabídku," napsal list s odvoláním na polské diplomatické zdroje.